Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilObľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje odznaky
Moje aktivity
Moje pocity po dočtení této knihy?
Jsem lapená do sítě, ze které se nedokážu vymotat, pohlcená celým příběh a nejsem schopná fungovat a přemýšlet nad čímkoli jiným. Nemůžu vám říct, co mě tak vykolejilo, čím si mě tato série a její autorka omotala kolem prstu, protože to nedokážu vyjádřit, ale ve všeobecnosti vám můžu říct, co mě fascinuje nejvíc.
Ne každý autor dokáže propojit knihy v sérii takovýmto způsobem. Z obou doposud vydaných dílů je zřejmé, že autorka má vše velmi dobře promyšlené, propracované do nejmenších detailů, a to co jsme možná ještě zcela nebo vůbec nepochopili v těchto dvou dílech, je možná jen mistrovským tahem, který pro nás chystá v jejich pokračování. Nemůžu říct, jestli jsem tým Habibi nebo Candy a ani nechci, protože pro mě obě knihy tvoří jeden skvělý celek a jedna bez druhé by nebyly tím čím jsou.
Nechybělo mi absolutně nic, neměla jsem pocit nenaplněných očekávání, naopak, dostala jsem víc, než jsem čekala.
Toto je asi nejupřímnější a nejautentičtější vyjádření, jakého jsem momentálně, bezprostředně po dočtení, schopná psanou formou, tou ale nejsem schopná sdělit vám to, jaký zážitek a jaké emoce ve mně příběh vyvolal (museli byste mě vidět a slyšet, abyste pochopili a pocítili moje nadšení).
Po dočtení mám milion otázek a prakticky žádnou odpověď. A jestli mi to vadí?
Ano i ne, jsem zmatená, ale nadšená a natěšená zároveň, protože mám před sebou vidinu toho, že mě ještě čeká něco víc. Něco, co mě možná dopálí a odpálí zároveň. Až přijde ten správný čas. Těším se na tebe, Monroe, a jsem neskutečně zvědavá, co dalšího přineseš.
Pro vás, které ještě Candy čeká a chcete vědět, co v příběhu najdete:
???? Víc z klubu LocalX, který je pro tento díl velkou dominantou.
???? Dva úhly pohledu staro-nových postav Virginie a Doriana alias Candyho.
???? Propracovaný děj a propojení s postavami prvního dílu.
???? Nové postavy, tajemství, nečekané zvraty a odhalení.
???? Smyslné a žhavé scény (nejen ty postelové), překračující hranice vaší představivosti.
???? Nálož emocí, které vás rozmetají na kusy, to vám můžu zaručit!
???? A v neposlední řadě taky hodně třpytek a omamně sladké vůně, bez toho by to totiž nebyl Candy!
Na začátek musím pochválit krásnou ořízku a celkové zpracování knihy uvnitř. Od předsádek po malé detaily, jako jsou například citáty, které přímo souvisí s dějem dané kapitoly nebo grafika boxerských rukavic. To je prostě naprostá pecka!
Co se týká samotného příběhu. Děj je rozdělen na tři části, které samy o sobě také nesou názvy související s boxerským slangem. Za což náleží další pochvala autorce, že myslela i na tyto nepatrné detaily, které celkovému dojmu přidávají.
První část byla pro mě taková poznávací a rozkoukávací. Hned na začátku jsem dostala větší množství postav a jmen, takže mi dělalo chvíli problém se zorientovat. Hlavní hrdinka Hate má 4 bratry, kteří mi na počátku knihy trošku splývali. Na povrch také začaly vyplouvat události, kterým jsem ne úplně rozuměla a po první části jsem měla stále více otázek než odpovědí, takže jsem se s velkým očekáváním vrhla na část druhou.
Ta byla podle mě naprosto skvělá a z celého příběhu bych ji hodnotila jako nejlepší. I vedlejší postavy, které se v ní objevily mi byly sympatické a dostala jsem více prostoru na pochopení všeho, co se stalo a oblíbení si hlavních hrdinů příběhu, kterým jsem do té doby ne vždy úplně rozuměla a s jejich rozhodnutími a chováním souzněla.
Ve třetí části, kde se odehraje asi nejvíce zvratů a rozuzlení jsem měla v určitých momentech pocit, že je toho na mě už moc. V mých představách, bych hrdinům asi ubrala jeden konkrétní zvrat (který nechci spoilerovat) a pak by pro mě byl celkový dojem z příběhu skvělý.
Přestože se jedná o autorčinu prvotinu, musím vyzdvihnout to, že styl psaní je opravdu dynamický, kniha se mi četla velmi lehce a rychle, i když hlavním hrdinům to autorka tedy vůbec neulehčila.
V závěru jsem ale spokojená a určitě si nenechám ujít pokračování série, kterého se doufám dočkáme.
Konfigurace nás dvou měla u mě od začátku našlápnuto na příběh s plným počtem bodů. Všechno fungovalo, hlavní hrdinové mi byli sympatičtí, příběh byl reálný a autorčin styl psaní mi výborně sedl a řádky mi ubíhaly před očima. Dostala jsem se i do momentů, kdy jsem se nemohla od knihy odtrhnout a s napětím očekávala to, jakou zápletku přinese.
Tam ale bohužel nastal kámen úrazu, co se týče mých sympatií k hlavní postavě, protože zápletka částečně podkopala to, jakou představu jsem si vytvořila o hlavním hrdinovi - Šimonovi (což je asi trošku můj problém). Do té doby se mi jevil jako na svůj věk velmi vyspělý a rozumný mladý muž. V poslední části knihy jsem ale bohužel tak trošku nabyla opačného dojmu, kterého se ani po dočtení nemůžu úplně zbavit.
Ale abych mu úplně nekřivdila, i v té poslední části byly momenty, při kterých jsem u něj pocítila větší závan dospělosti, než u jeho vrstevníků, ale pak mě zase překvapily situace, které na to, jak moc byly z mého pohledu zásadní, byly nakonec vyřešeny až příliš "jednoduše", a pro mě jako čtenáře nebyly z jeho pohledu dostatečně vysvětleny. Jelikož si myslím, že k nim měl i on hodně co říct.
Šimonovi jsem celou dobu věřila jeho city k Ester, vlastně jsem částečně chápala jeho pohnutky udržovat některé věci pod pokličkou, a to, že udělal pár přešlapů jsem mu nakonec dopustila. S čím se ale nedokážu ztotožnit je rozuzlení celého příběhu. Tady bych ocenila pár kapitol navíc, ne proto, aby se rozhodnutí změnilo (s tím problém nemám), ale proto, abych měla čas to zpracovat a pochopit například z úhlu pohledu dalších postav.
A nakonec ještě pár pochval.
IT prostředí bylo pro mě velmi osvěžující. Sice jsem spoustu pojmů/her neznala, ale i tak to bylo něco jiného, než jsem v knihách zvyklá, takže za to určitě palec nahoru. Druhým překvapivým prvkem bylo zasazení pro mě neznámého onemocnění do děje knihy. A jsem ráda, že jsem se díky tomu zase dozvěděla něco nového.
Jedine môj je stejně jako první dva díly série překvapující, citlivě napsaný příběh, který v sobě ukrývá o dost víc, než se na první pohled může zdát.
Ellie je opravdu silná hlavní hrdinka, ostatně stejně jako obě hrdinky předešlých příběhů, i když každá svým vlastním způsobem. Musím přiznat, že jsem si Ellie ze všech tří oblíbila asi nejvíc. Nebo si minimálně s Becky šlapou na paty.
No a pak je tady Logan... Velkou část příběhu milý a ohleduplný... No a pak jsem měla chuť ho hned v několika momentech trefit něčím po hlavě, aby se vzpamatoval. Ale zase na druhou stranu, tyto "chyby" mu přidaly na lidskosti a uvěřitelnosti. Protože prostě nebyl dokonalý, tak jako není většina z nás. A Ellie má díky tomu u mě o to víc sympatií za to, jak se k tomu všemu postavila. Já sama nevím, jestli bych to dokázala.
A teď něco málo ke konci. Když jsem si přečetla slovo konec za epilogem, zůstala jsem zírat na tu stránku a přemýšlela, co jsem to právě přečetla. Pak jsem si potřebovala dopřát odstup a popřemýšlet nad tím v klidu (teda hned potom co jsem napsala @barbora.astor.author soukromou zprávu s autentickými pocity).
Konec byl pro mě překvapivý a nečekaně jiný než v předchozích dvou knihách, ale i tak měl svoje kouzlo. I když za nějakou bonusovou kapitolu bych se určitě nezlobila.
Smutně krásné vyprávění příběhu Gideona a Freyi, kteří pro sebe byli vším, přestože se jejich životní příběhy po určitou dobu nepsaly společně.
Gideon je snad první příběh z tvorby slovenského autora, který nepotřeboval jeden zvrat za druhým a přitom mě zasáhl tak, jako dlouho žádný.
Připadala jsem si jako divák, pozorovatel jejich příběhu, na kterém už v mnoha ohledech nešlo nic změnit. Já i oni samotní, museli přijmout vše co jim jejich minulá rozhodnutí nebo ruka osudu přinesla a naučit se s tím žít dál své šťastně nešťastné životy.
Gideon si mě získal svou silnou vůlí, svým charakterem, úžasnou empatickou povahou a v neposlední řadě schopností obětovat vlastní štěstí za štěstí osoby, kterou bezmezně miluje. Zejména při kapitolách z jeho pohledu jsem cítila obří kámen někde u srdce, který se mě nechtěl pustit až do samotného konce.
Do posledních stran jsem neměla nejmenší tušení jak to celé skončí a vlastně jsem si nebyla jistá tím, co je správné, jak bych se v dané situaci zachovala, jak bych se rozhodla...
Zůstávalo mi jen doufat ve šťastný konec. Jestli se naplnila moje přání, jak dopadl příběh dvou spřízněných duší Freyi a Gideona a pro koho byl konec vlastně šťastný (pokud vůbec byl), si ale budete muset přečíst sami.
Děkuju autorce za to, že pro nás napsala tento úžasný příběh, který ač byl plný utrpení a bolesti, si našel čestné místo v mém srdci i knihovně.
Za mě má tato kniha jedno velké doporučení a těším se na další příběhy z pera Karin.
Dostala se mi do rukou kniha Búrka autorky Ivety Klemanové, která mě svým knižním debutem velmi mile překvapila.
Kniha se četla opravdu lehce, styl psaní mi vyhovoval, všechno bylo jasné, srozumitelné, svižné a zároveň takové oddechové.
Nutno podotknout, že hlavní postavy si v určitých fázích příběhu zrovna moc klidu neužily, zato já jsem si u knihy odpočinula skvěle.
Dynamika příběhu, překážky se kterými se postavy musely potýkat i zápletka a rozuzlení, vše bylo přiměřené a uvěřitelné. Děj byl možná občas lehce předvídatelný, ale autorka mě zároveň dokázala překvapit. A to v momentu, kdy jsem si myslela, že přesně vím, co bude následovat....A nějak mi to nevyšlo...:-D
Přiznám se, že poměrně rychlý konec mě překvapil a maličko jsem doufala, že se dozvím něco víc o pokračování života postav alespoň v epilogu. Epilog byl pro mě neobvyklý, ale v závěru jej hodnotím jen pozitivně. Byl příjemnou změnou a vlastně řekl vše co bylo v danou chvíli (a na daném místě) potřeba, aby zaznělo.
Co bych rozhodně chtěla na příběhu ocenit bylo několik pro mě zásadních momentů a myšlenek, které v sobě skrývaly hlubokou (i nahou) pravdu.
Příběh o pravdě a lži a několik úryvků si jednoznačně ukládám, abych se k nim mohla čas od času vrátit.
Líbí se mi také metaforické vyjádření bouřky, které autorka v příběhu použila, díky čemuž se dokonale propojil děj, název a také nádherná obálka.
IG: my_books_diary
Odveta... poslední díl série Nekompromisní a pro mě perfektní finále něčeho skvělého a do detailu promyšleného.
Do Odvety jakožto posledního dílu série jsem šla bez jakéhokoliv očekávání, nevěděla jsem co přesně můžu čekat a kam se bude příběh ubírat tentokrát, i když určité indicie jsem měla z druhého dílu, nechtěla jsem samu sebe ovlivňovat nějakými představami.
A můžu vám říct jedno, to co jsem v příběhu našla mě maximálně uspokojilo ve všech ohledech. Moje čtenářské srdce dostalo přesně to, co v danou chvíli potřebovalo. Našla jsem lásku, napětí, bolest, moment překvapení i dávku humoru. A nemůžu než s očekáváním vyhlížet, co dalšího @michaela.b.autorka chystá. Něco mi říká, že se je na co těšit.
Celá série Nekompromisní je vlastně jako puzzle. Na první pohled si nejste jistí, jestli k sobě jednotlivé dílky sedí, někdo miluje všechny části stejně, jinému vyhovuje některá část víc než jiná, ale když je všechny dáte dohromady, dílky do sebe dokonale zapadnou a rozhodně nebudete litovat žádného přečteného řádku. Protože tyto knihy za přečtení rozhodně stojí.
Po první knize této série jsem byla na pokračování opravdu zvědavá a moje očekávání bylo maximální.
Kniha se mi opět četla skvěle, autorka opravdu umí psát a stránky vám ubývají mezi prsty.
Vrátím se ale k těm očekáváním, která u mě v tomto případě zahrála významnou roli.
Tím, že u první knihy Tenebris pro mě @michaela.b.autorka nasadila pomyslnou laťku velmi vysoko, bylo v mých očích hodně těžké ji překonat.
V každé části Tenebris 2 jsem si našla to svoje. V Regině i Naevusově srdci byly postavy, které jsem si oblíbila, nechybělo ani několik situaci, při kterých jsem téměř nedýchala a taky pár těch, u kterých jsem se usmívala.
Nicméně oba páry a obě části prvního dílu této série pro mě zůstávají na špici.
Darius i Naevus mi snad prominou, i když byli oba neodolatelní a úžasní, moje srdce prostě patří Tenebrisovi a Maximianovi.
To, že je Tenebris skvělý příběh už nejspíš víte ze spousty recenzí, které obletěly Instagram brzy po jeho vydání. A ani já nebudu tvrdit opak.
Ačkoliv nejsem fanoušek fantasy příběhů a vyhýbám se všemu co jen z dálky zavání nadpřirozenem, dala jsem této knize šanci a rozhodně ničeho nelituji.
Nikdy by mě nenapadlo, že by mě mohla kniha s fantasy prvky tak vtáhnout, pohltit a vyplivnout na samotném konci s otevřenou pusou a údivem nad tím, jak moc se mi to líbí.
A proč to vlastně všechno píšu? Pokud jste i vy vůči fantasy skeptičtí a preferujete spíše reálné příběhy, zkuste dát této knize šanci. Možná vás překvapí a objevíte v sobě doposud skrytý zájem o něco, čemu byste se dříve vyhnuli obloukem. Stejně jako já.
Jen pohledem svých očí by dokázal zabíjet. Je uzavřený a chladný, budí v lidech autoritu a respekt. Je oddaný své práci a zemi. Zároveň je žhavý a sexy jako samo peklo. V neposlední řadě má ale zodpovědnost. Zodpovědnost, jakou má jen málo kdo. Takovou, která ho nutí konat tak, jak koná, i když mu jeho srdce říká možná pravý opak.
Co se stane, když mu do života vstoupí silná, sebevědomá a soběstačná žena, která mu nic nedaruje? Získá si jeho hradbami obehnané srdce? A co je vlastně jejím cílem?
První myšlenka, která mi běžela hlavou, když jsem knihu brala do ruky byla spojená s názvem. Anotace toho moc neprozrazuje, takže jsem si lámala hlavu nad tím, proč zrovna Dôvera. „Odkud se název vzal?“ A z toho vznikla druhá otázka v mojí hlavě, a to „Jak moc bude slovo „důvěra“ a jeho význam důležité pro děj?“ Na první otázku jsem si dokázala odpovědět už během čtení, tedy že náhoda to rozhodně není. No a k odpovědi na druhou, jsem se dopracovala na samém konci knihy. Autorka má celý příběh pěkně promyšlený, nic nenechává náhodě a zároveň dokáže své čtenáře překvapit a jednoduše svézt na scestí. Mě v napětí udržela až do posledních stran.
To, jakou úlohu má DŮVĚRA v tomto příběhu, vám ale prozradit nechci. Jedno vám ale řeknu, @michaela.b.autorka opět potvrdila to, že její příběhy mají moji plnou DŮVĚRU a tato kniha se stala dalším pokladem mojí knihovny.
Instagram: @my_books_diary
