Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
Miluji knihy a jejich příběhy, bez nich si nedovedu život představit.
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Tak na tenhle díl jsem se moc těšila, abych konečně zjistila o sestře Abigeil něco víc. Jenže opět všemu unikla, opět se chová jak psychopatka, nedá se ji nic vytknout. Já se jen divím, že Laurel něco co sestra dělá tuší, jenže nedokáže ani s jejím vysokým IQ nic sestře dokázat. Protože Abigeil je též vysoce inteligentní i když s trochou brutálnosti, které zase Laurel chybí, což je dobře. Proto to může dobře oddělovat a vyšetřovat záhadné vraždy. Vypadá to, že Abigeil dobře umí chlapy nasměrovat tak, jak se jí to hodí do krámu a dělat neviňátko, jen aby si ji sestra všímala. Bylo to jak u prvního dílu tak to pokračuje i u druhého. Zdá se mi, že ale pěkně přitvrdila. Boj o nadvládu sester tím pokračuje a zase jsem skončila tam, kde začala. Abigeil je prostě záhada a musím počkat na další díl, kde se snad dozvíme víc. Tentokrát jsem si vraha vytypovala správně. Moc se o něm nemluvilo, stál v pozadí a tím mi to bylo podezřelé. Jak se říká, tichá voda břehy mele.... přesně to sedí na tak brutální činy tohoto nevyčnívajícího chlapíka.
Píše se rok 1920 - čas prohibice, absolutní zákaz produkce a distribuce alkoholu v rámci boje proti alkoholismu, snížení ekonomických škod, či z bezpečnostních, náboženských nebo jiných důvodů. Účinek byl ovšem přesně opačný; místo snížení zločinnosti a abstinence se začalo pít ještě víc a zločinnost narůstala nevídaným tempem. Laurel, žena bývalého vojáka, který se zastřelil před jejíma očima, musí čelit chudobě a bezmocnosti. Dokud ovšem nepřijde na to, že její tchán vyrábí potají whisky. Tím začne její nápad, že bude vyrábět a prodávat koláče, tím bude potřebovat více surovin a část bude vkládat do výroby alkoholu. Tak se rozjede tajné živobytí. Nelehká situace bude, když se zamiluje do neznámého vojáka, který chtěl jen projíždět a okolnosti ho donutí v městečku zůstat. Stane se pravou rukou náčelníka policie a též se zamiluje do Laury. Odkrývá velké tajemství nenávistného starosty a s Laurel přivírá oči, dokud se jednoho dne něco hrozného nestane.
Z nešťastného vztahu, jednoho úletu na čtrnáct dní vznikne láska jak trám. To se mi fakt líbilo, že byla tak prostořeká, nekontrolovatelná a ztřeštěná. Vždy od ní očekával odpověď, co předpokládal, že většina holek řekne. Jenže ona je jiná, myslí úplně jinak a nikdy neví, co od ní čekat. To ho imponovalo a ještě to, že je mrňavá, o proti jeho výšce. On se ale nikdy nezamilovává, vyspí se s holkou a druhý den ani o ni nic neví, ani její jméno. Tak co je teď jinak, když se Dillon neumí nabažit? Nejradši by si jí po dovolené vzal sebou domů. Jak tohle skončí, to si musíte přečíst a vřele doporučuji, jako letní romanci na jeden večer.
Tak upřímně jsem čekala více akce od Ashera. Na to, že ho posuzovali jako tvrdého mafiána a ze začátku i velice tajemného, tak mě spíše přišel jako veliký romantik s bojovým uměním, co se zamiloval. Chápu, že dokázal svou bojovnost uplatnit, ale nepochopím, že měl problém hned pod nosem a vůbec nic nepoznal. Myslím tím jeho asistentku, to mě připadá jak velká chyba autorky. Co se mi třeba líbilo, jsou citáty na každé kapitole, je to změna proti ostatním knihám, kde jsou jen jména. Tuto knihu hodnotím středním průměrem, dalo by se na ní ještě zapracovat aby vystupující mafián byl tím, za koho ho považují ostatní...
Ze začátku trochu chaos co to asi bude. Postupně jsem se začetla a začalo nesmírně bavit. Hlavně ty sarkastické poznámky mezi hlavními aktéry. Pěkně to žhnulo chemií, nadávkami, slovním ubližováním a nakonec chytlavá láska. To je tak , když se potkají dva temperamentní lidé a nenechají s druhým zametat. Myslím, že této autorce se tento příběh povedl slušně a doufám, že můžeme očekávat nějaké další její romantiky.
Zajímavé pojetí příběhu. Než člověk přijme uvědomění, že nic nemusí být tak jak vypadá, chvíli to trvá. Někomu dřív někomu déle, záleží na okolnostech, ale klaním se vždy k tomu, že jakákoliv práce pomáhá se srovnat s nepříjemnou situací. Je vidět , že autorka má blízko k advokacii. Jen mě zarazilo, že celou knihu se snaží rozvést pár z cizí země, nakonec podají žádost o rozvod, ale jak to vlastně dopadlo nebylo řečeno. Když už to bylo v tomto příběhu jako zásadní případ, mělo by být i pár slov jak to vše dopadlo. Zajímavá část byla i s únosem.
Konečně se dostalo i na Liama, rodina se rozrůstá, vše zapadlo jak má a i když se dost opakovalo z druhého dílu, vůbec to nebylo na škodu. Alespoň si člověk připomněl jak to bylo. Jen asi byla škoda tak rychlého závěru, po deseti letech, po pěti letech, mohlo se to trochu ještě rozvinout. Jejich děti byli pěkní rošťáci a mohlo tam být víc okamžiků jak vyrůstali a co prováděli. Přineslo by to větší hodnotu příběhu, aby tam bylo něco navíc a nevznikla z toho taková slaďárna.
Na tento díl jsem se opět těšila, chtěla jsem vědět, zda se něco po letech nezměnilo mezi Rhymem a Amélií. Spadl mi kámen ze srdce, že je vše tak jak má. No nehledě, že mě jeho příběhy vždy dostanou natolik, že zamykám dva zámky a ještě řetěz, jenže se bojím, že pro takového zámečníka by to stejně byla hračka. Bylo to opět vzrušující, akční, a hlavně nepředvídatelné. Do posledních stránek čtenář netuší jak to dopadne a nakonec překvapující rozuzlení. Rhyme ukázal zase svou genialitu a Amélie svou chladnou hlavu.
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Nádherný příběh o nepochopení, žalu, určité bezcitnosti a naopak o vášni, lásce a splněných snů. Clifford, manžel Connie ve válce ochrnul a ocitl se tak na vozíčku. Connie mu všemožně pomáhala, snažila se ve všem vycházet vstříc, ale on byl stále odtažitý. Víc si rozuměl s ošetřovatelkou, než s Connie. Jednoho dne ji řekl, ať si udělá někde dítě a pak ho budou spolu vychovávat jako manželé. Byla hodně zaražená a ponížená. Na jedné vycházce potkávají hajného Mellorse, Connie se stydí za své hříšné myšlenky, ale nedá ji to a každou volnou chvíli utíká do lesa do domku hajného, a sleduje ho, co vše dělá. Nějakým způsobem ji přitahuje, zatím ale neví co to je. Jednou když přišla zkontrolovat narozená kuřátka se sesypala a Mellors se ji snažil uklidnit. Pak se stalo něco, po čem stále toužila a to po spojení. Postupem času se do sebe bezmezně zamilovali. Connie otěhotněla a manžel to nedokázal vydýchat, tak Mellorse vyhodil s panství. Connie odjela za sestrou do Londýna a stále hledala svého milého. Jednou ji přišel dopis a ona konečně zjistila, kde Mellors žije. Rozjela se za ním do Skotska, do jeho rodného místa. Našla ho ve stavení postavených z kamenů, bez všech vymožeností, ale ji to nevadilo, jejich láska překonala všechny překážky a konečně byla šťastná se svojí láskou a očekáváným dítětem.
Přesně takový příběh je reálný, žádné vztahy nejsou nej... musí se budovat a naslouchat druhému, pokud se to nedělá, nevzejde z toho nic dobrého. šťastný ten, kdo to pochopí a umí s tím naložit.
