Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje odznaky
Moje aktivity
Jamiemu je třináct. Má rád různé věci třeba kočky, vysoké stromy, řeky a červenou barvu. Rád má ve věcech řád a pořádek. Chtěl by sestrojit perpetuum mobile a komunikovat se svou matkou, která bohužel zemřela. Na nové škole ho všechno jen mate, dokud mu do cesty nevstoupí Tess a Tadgh, ti mu pomůžou nasměrovat život tím správným směrem.
Toto byla kniha, která zasáhne vaše emoce a ve mně navíc probudila touhu více pomáhat lidem, které mám ráda.
Ze začátku jsem měla problém zvyknout si na styl, jakým je kniha psána. Chybí tu uvozovky, místy je text i zvláštně a netypicky poskládán, ale jakmile jsem se začetla, prožívala jsem obyčejné dny s Jamiem. Poznala jsem jeho starosti, i to, co mu dělá radost a jelikož je ve věku mého syna, při čtení jsem měla pocit, že bych ho potřebovala ochránit. Zajímavý byl i příběh Tess a klidně by ho mohlo být více.
Příběh se odehrává ve Skotsku a jelikož se v knize popisují zajímavá místa, při čtení jsem vyhledávala, kde se zrovna nacházíme a jak to tam vypadá.
Kniha mě rozhodně zaujala. Byl to silný příběh, i když něčím zvláštní….
Švédsko příroda zima vlk stárnoucí muž.
Ulf právě oslavil sedmdesátiny a když v lese potká vlka, začne vnímat spoustu věcí úplně jinak. Prožívá až mytické splynutí s vlkem. Příběh o přírodě, ale i o manželství. Příběh o stáří, ale i o životě. Vypravte se do švédských lesů a nechte na sebe dýchnout až tajemnou atmosférou.
Toto byl velice zajímavý příběh, vůbec jsem netušila, do čeho se to vlastně pouštím, ale to, co jsem od knihy dostala, mě velice mile překvapilo.
Ze začátku jsem měla pocit, že se na mě valí proud slov, příval myšlenek, jedna za druhou, ale přesto to působilo až poeticky, snad díky tomu, že je to o přírodě a lásce k ní.
Hlavní hrdina Ulf přemýšlí nad svým životem, nad mládím, manželstvím i nad tím, co prožívá právě teď, jak funguje jeho tělo i mysl, když právě oslavil sedmdesátiny. Místy je to pak hodně osobní až intimní vyprávění.
Je tu vylíčeno souznění s přírodou, důležitost přírodu ochraňovat, ale je tu ukázána i lidská závist a nenávist. Rozhodně autorka přidala překvapivý konec, že se rázem z poetické knihy stala až detektivka.
Určitě zajímavý počin, který ve mně něco zanechal, neboť jsem nad ním ještě dlouho po dočtení musela přemýšlet.
Iris, ředitelka jeruzalémské školy, má za sebou deset let od doby, kdy utrpěla vážná zranění při teroristickém útoku. Její bolest však nekončí. Když náhodou potká svou první velkou lásku, konečně ji vstoupí do života něco, co ji dokáže přinést radost. Bohužel ne na dlouho neboť zjišťuje, že se její dcera zapletla do něčeho tajemného. Má dát Iris přednost milenci z mládí před svou rodinou? Dilema, které není jednoduché vyřešit….
Tato kniha je protkaná bolestí ve všech jejích podobách. Je to smutné a nelehké čtení, bohužel však ze života. Nečekejte žádný velký a akční děj, je to příběh plný pocitů, přemýšlení nad životem, minulostí i budoucností. Je to kniha o lásce a rodině. Ale zároveň tu je ukázán život v Izraeli, jaké tu mají lidé problémy i rozliční obyvatelé této země.
Připravte se na časté opakování stejných myšlenek, uvažování nad stejnými problémy, ale v knize to nefunguje jako vyplnění „hluchých“ míst, naopak, funguje to tu stejně jako v životě. Když sami řešíme jakýkoliv problém, také ho máme neustále v hlavě a probíráme ho ze všech stran.
Některé myšlenky a problémy mě osobně hodně zasáhly, díky tomu se mi kniha dostala pod kůži a já prožívala s Iris její život, jako kdyby to byl ten můj….
Silná kniha, která dokáže probudit emoce a rozvířit myšlenky.
Jak už název napovídá, půjdeme po stopách zločinců z Brněnska. Případy, které otřásly i zkušenými kriminalisty…
Před nedávnem jsem četla knihu Skutečné zločiny v Praze a okolí, moc se mi líbila, tak jsem se „rozjela“ i do Brna. Z předchozí knihy jsem se poučila a nečetla jsem ji večer před spaním, protože pak jsem poslouchala každý podezřelý zvuk a neustále jsem myslela na to, že se k nám dostanou nějací zločinci…. Ale stejně jsem po dočtení měla problém s tím, že jsem se téměř na všechny dívala podezíravě. Vždyť kolikrát se v knize píše, že daný zločinec působil až mile a nikdo by do něj neřekl, čeho je schopen.
Nepřestane mě udivovat, jakých zrůdností se mohou lidé dopustit, neděje se to jen v knižních a filmových příbězích, ale bohužel je to všude kolem nás. Je to nepředstavitelné a nepochopitelné. Rozhodně tato kniha není nic pro slabé povahy.
Příběhy jsou opravdu dobře napsané. Na to, že autoři pravděpodobně vycházeli z různých policejních zpráv a záznamů, je to psáno velice čtivě, skoro jako kdyby to byl román.
Pokud jste fandové skutečných zločinů, rozhodně by vám neměly uniknout příběhy z naší země….
Mladý Haru Ueno zasvětil svůj život umění, obklopuje se krásou a jeho život poklidně plyne. Do té doby, než se dozví, že se v daleké Francii narodila jeho dcera Rose. S tou se však nesmí vídat, a tak hledá způsoby, jak by se na životu své dcery mohl podílet.
Tento příběh předchází knize Růže sama, ve které poznáváme Rose po příjezdu do Japonska. A jelikož právě Růže sama byla v mých TOP 5 za rok 2022, nutně jsem potřebovala i Nesčetně hvězd. A je to nádhera, autorka kouzlí se slovy i s příběhem. Píše až poeticky, jako kdyby to byla báseň.
Ze začátku mě překvapilo vcelku dost japonských jmen, ale jakmile jsem se v nich zorientovala, pak jsem si jen užívala samotný příběh. Z knížky je neskutečně cítit autorčin krásný vztah k Japonsku. Je znát, že ví, o čem píše a tu lásku přenese i na čtenáře.
Knížka je plná emocí, smutku i krásy. Lásky, přátelství, ale i smrti. Je tu spousta nádherných myšlenek. S knížkou nespěchejte, vychutnávejte si ji, pozastavte se, přemýšlejte a nechte u ní proudit vlastní myšlenky.
Bylo mi v knize tak dobře, že jsem i po dočtení chtěla ještě chvíli pobýt v Japonsku s Haru, Rose i s ostatními, proto jsem hned sáhla po knize Růže sama a znovu si ji přečetla. A musím říct, že jsem si ji znovu maximálně užila. Díky tomu, že jsem v Nesčetně hvězd poznala jednotlivé postavy více, věděla jsem, co je v životě potkalo, měla jsem k nim silnější vztah a celý příběh se tak neskutečně prohloubil.
Obě knihy jsou nádherným příběhem o krásách Japonska, přírody, ale hlavně o lidech, přátelství a nádherném bytí.
Miloš Bondy byl šestnáctiletý mladík, když s rodiči nasedl do vlaku směr Terezín. Poté se dostal do Osvětimi a na konci války i do dalších koncentračních táborů. Měl štěstí, že všechny hrůzy, které ho potkaly za čtyři roky, přežil. Rozhodl se sepsat svůj příběh, aby se nezapomnělo na spoustu statečných lidí, kteří neměli takové štěstí jako on.
Ráda čtu knihy pamětníků z druhé světové války. Myslím, že na toto období našich dějin by se nemělo zapomínat. Ač jsem již přečetla dost knih s tímto tématem, nikdy mě nepřestane udivovat, jaké hrůzy se tu děly, jak dokázal jeden člověk přimět ostatní, aby poslouchali jeho zvrácenosti. Nejprve zbavit lidskosti a pak i života.
Vyprávění pana Bondyho je skvěle napsané, začetla jsem se a pak už jsem knihu nedala z rukou. Na to, o jak vážném tématu kniha je, je psána až s lehkostí, místy s humorem. Jsou tu sice vylíčeny nepěkné situace, ale jsou popsány tak, že knihu můžou číst i slabší povahy…
Rozhodně kniha, která stojí za vaši pozornost a za to, aby byla stále vidět.
Šumava a její tajemství, dávné legendy i strachy. Na zakázaném území se vyskytují neznámé světelné jevy. Aby se mohly blíže prozkoumat, je do míst, kam již dlouho nikdo nevkročil, vyslána expedice vědců. Budou mít světla rozumné vysvětlení, nebo vědci přijdou o rozum? V lese je něco, co si s nimi pěkně pohrává…
Jelikož mám autorčiny knihy moc ráda, bylo mi jasné, že Ignis Fatuus bude sázka na jistotu. A nespletla jsem se. Ač jiný žánr, je z knihy cítit autorčin skvělý styl. Její čeština je nádherná. Miluji její krásné věty (ano, i v hororu jsou věty krásné ), miluji to, jak dokáže vytvořit atmosféru i to, jak dokáže na čtenáře přenést emoce.
Prožívala jsem každičkou stránku, byla jsem napnutá, chvílemi jsem ani nedutala, mozek pracoval na plné obrátky, aby si rozmyslel, zda čte skutečný příběh nebo jen vymyšlené báchorky. Kniha si zahraje s vaší psychikou. Celý příběh je skvěle promyšlený a propracovaný. Určitá odhalení přijdou vždy v ten pravý čas, aby to mělo ten správný „wau“ efekt. Bavily mě skutečné legendy, které se předávají mezi lidmi dlouhá léta. Bavilo mě i to, co mělo historicky doložený základ a bavilo mě i to, co si autorka vymyslela. Skvěle to k sobě pasovalo a vytvořilo úžasný, tajemný a temný celek.
A musím zmínit i nádhernou obálku a celkově grafickou úpravu. Prostě krásná knížka.
Celý příběh na mě zapůsobil tak, že v mlze už ven rozhodně nepůjdu a světlušky také nebudou má oblíbená zvířátka….
Felix se znenadání stane učedníkem a pomocníkem přáníděje Rufuse. Ten umí splnit snad jakékoliv přání. Poklidný život v městečku však naruší monstrum, kvůli kterému mohou zmizet všechna přání. Felix s Rufusem tak budou mít spoustu práce s tím, aby dali všechno do pořádku.
Toto byl doslova kouzelný příběh. Krátká pohádka pro děti (od 9 let). Kromě mnoha přání v příběhu tu najdete i sílu přátelství, a hlavně důležitost rodiny.
Kniha je rozhodně nádherně zpracovaná, ilustrace jsou úplně součástí textu, jsou tu ozdobené stránky, no prostě radost pohledět….
Jednu hvězdičku strhávám za některé, pro mě krkolomné, názvy. Přáníděj a přáníjed se mi neustále pletli :-D
Pokud mají vaše děti rády příběhy plné kouzel a splněných přání, rozhodně je tato kniha tou pravou volbou.
Dvanáct českých strašidel znáte je všechny? A víte, co raději v jejich přítomnosti nedělat? Nebo třeba, kde je můžete potkat? Nejsou jen na hradech a zámcích, ale narazíte na ně i v lese za domem nebo u rybníka. Pojďte si přečíst vyprávění o tom, kde se tu strašidla vzala i příhody těch, které vyděsila.
Toto byla úžasná knížka. Jen jsem přečetla prvních pár řádků a bylo mi jasné, že se příště v lese budu asi bát…. Ještě, že u mě ležela celou dobu při čtení naše kočka, říkala jsem si, že přeci kočky můžou vycítit, když se blíží nebezpečí, tak jsem si připadala v bezpečí, i když po dočtení všech kapitol jsem si už ani tím nebyla jistá….
Celá kniha je psána opravdu poutavě, vtáhne vás a nepustí. Nejsou tu jen holá fakta, ale skutečné příběhy, které se vypráví už dlouhá léta. Autor za nás prošel stovky knih a textů a vybral pro nás to nejzajímavější a poskládal to tak, aby to celé mělo hlavu a patu.
Dozvěděla jsem se spoustu nových informací, o některých strašidlech jsem dodneška neměla ani potuchy a hned jsem zjistila, že jedno z nich máme dokonce i doma :-D Naštěstí díky knížce vím, jak se ho můžeme zbavit…
Nesmím opomenout zmínit naprosto úžasné ilustrace, které skvěle dokreslují atmosféru a celá knížka tak dostává úplně nový rozměr.
Pomyslnou třešničkou na dortu pro mě byly příhody se strašidly, které se odehrály v mém kraji a dokonce i v sousedních vesnicích!
Nemyslete si, že je toto kniha jen pro odrostlejší děti, rozhodně je určena pro čtenáře všech věkových kategorií.
Phoebe je zdánlivě obyčejná dospívající dívka, ale když se na ní podíváte „blíž“, zjistíte, že je autistka. Pro ni to znamená, že má ráda vše dopředu naplánované, ráda se řídí svými pravidly a snaží se, aby je nic nenarušilo. Ale když jednoho dne slíbí své kamarádce Bethany, že ji bude krýt, Phoebin svět se otočí vzhůru nohama a události naberou nečekaný spád.
Kniha o mladých a pro mladé, ale zaujme čtenáře jakéhokoliv věku. Jsem toho důkazem…. Phoebe jsem si zamilovala, knížka mě naprosto pohltila a já nemohla přestat číst.
Od začátku je příběh úsměvný i smutný. Je zde ukázáno, jak vnímají autisté běžné věci, co jim dělá dobře a co je naopak rozhodí. Je to skvěle napsané - od začátku jsem měla pocit, že čtu skutečný deník, skutečné mladé dívky.
V určitých chvílích jsem cítila až úzkost, když jsem se do Phoebe vžila, jako bych jí byla já sama, ale i když jsem si její problémy uvědomila z pohledu rodiče a představila si ji jako mou dceru. Kniha si pohrála s mými emocemi a probudila ve mně celou škálu pocitů. Konec knihy jsem navíc probrečela, jako želva. To, co si Phoebe v průběhu děje uvědomí, jaké změny udělá, tak to neplatí jen pro autisty, ale z jejího chování se může poučit i každý z nás.
Co se mi moc líbilo, tak místo, kde se děj odehrává Holy Island. Autor ho v knize popsal tak, že jsem neodolala, vyhledávala jsem si další informace, fotografie a rozhodně bych se tam chtěla jednou podívat. A co mám také v knihách ráda zmínky o jiných knihách. A toho jsem si v příběhu užila opravdu do sytosti.
Pokud máte rádi knihy o lidských osudech a pokud, stejně jako já, očekáváte v příbězích emoce, rozhodně si Phoebe přečtěte.
