Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Detektiv Billie Ann má plné ruce práce. K tomu řeší případ ztracené holčičky, u které to však vypadá, že nikdy neexistovala a její matka se chová jako vyšinutá. Billie to však nedá, pouští se do vyšetřování a zjišťuje, že je tu hodně podobných věcí s případem, který se odehrál před 14 lety a nikdy se nevyřešil.
Neopouštěj ji je první díl nové série s vyšetřovatelkou Billie Ann. Jak jsem se dívala na autorčinu tvorbu, tak je velmi plodná a má na svém kontě hned několik detektivních sérií. Máme tu silnou hrdinku, která si prošla vážnou nemocí. Naštěstí se postavila zpět na nohy a nyní bojuje nejen za zločince, ale i za sebe.
Autorka se pro tuto knihu nechala inspirovat skutečným příběhem. To mě ke čtení nalákalo, protože takové knihy mám moc ráda. Pro mě je bohužel tento příběh tak známý (nejen tento konkrétní, ale dělo se to už několikrát, a dokonce jsem na stejné téma viděla i film), že tu pro mě chybělo napětí a taková správná nevědomost, co přijde. Takto jsem byla vždy o krok napřed před vyšetřovateli. Ale je to hlavně můj osobní problém, je možné, že pokud případ neznáte, budete napnutí od začátku až do konce.
Situace, které tu autorka vystavěla kolem hlavního příběhu, mi přišly mnohdy na sílu. Chtěla za každou cenu šokovat a nějak mě to neoslovilo. Nebylo to špatné, byl to pro mě spíše průměrnější thriller a do dalších dílů se už pouštět nebudu.
Annie pracuje v knihkupectví v malém městečku. Jelikož se obchodům moc nedaří, rozhodne se uspořádat Festival záhad, který pomůže přitáhnout zákazníky. Během něho však dojde k vraždě. A ač by se mohlo zdát, že je to jen součástí festivalu, přibývají podezřelí a Annie se pokusí odhalit vraha.
Kočka a knížky na obálce? Není třeba dlouhého rozhodování, tuhle knížku si nutně potřebuji přečíst. Navíc mám pocit, že by tato nová série mohla být podobná mé oblíbené Záhadám oxfordské čajovny. To jsem se bohužel spletla. Tentokrát se nadšení vůbec nekoná.
Asi ani nemám nic moc pozitivního, co říct k obsahu knihy. Snad jen organizování Festivalu záhad, to mi bylo blízké a bavilo mě to. Ale to je asi vše. Jinak to bylo nudné, nezáživné a málo uvěřitelné. Postavy hloupé, vůbec jsem si k nim nenašla cestu. Vyšetřování vraždy v podstatě žádné, působilo to spíš jen jako jedna paní povídala a motiv vraždy? Tak to byl nesmyslný a překombinovaný nápad. Prostě mě to vůbec nebavilo a dočetla jsem to jen proto, že knihy neodkládám.
Josef Nýdrle, hospodář, který miluje svůj statek, polnosti a zvířata nadevše. Bohužel jsme právě v padesátých letech v Československu, kdy probíhala kolektivizace a zinscenované procesy. Stát se tak postaral o ty, kteří nesouhlasili a dobrovolně neodevzdali to, co si režim žádal.
Příběh podle skutečných událostí a podle osudu sedláka Miroslava Šnýdra. Autorka dohledala pamětníky i archivní a soudní spisy a podle nich vystavěla příběh plný nespravedlnosti.
Mám ráda příběhy z naší historie, obzvláště ty nelehké. Doba, ve které tu vládla nesvoboda, byla těžká. Obzvláště pro ty, kteří se nechtěli přizpůsobit. Režim jim pak sebral vše, co měli a co pro ně bylo důležité. Nezbyla než láska a vzpomínky na rodné místo.
Pár podobných příběhů jsem už četla, tento byl na můj vkus pomalejší a dost informací se tu neustále opakovalo. I přesto vám knihu doporučuji, neboť je důležitá a na naši minulost bychom neměli zapomínat.
Patrik je praktickým lékařem, trápí ho obezita, také matka, která mu dělá zdravotní sestru, i pacienti. Naštěstí má svou přítelkyni Hanku, díky níž se cítí dobře. V životě však spoustu věcí není snadných a Patrik bude muset zabojovat, aby byl zase šťastný.
Knihy Petry Dvořákové mám moc ráda. Ať napíše cokoliv, já si to rozhodně přečtu. Ač to jsou rodinná dramata, nelehké životní situace nebo odpočinková kniha, to všechno mě bude bavit díky tomu, jak Petra skvěle píše. Číst její texty je prostě nádhera.
Ordinace je příjemnou oddechovkou. Ač humorné knihy nevyhledávám, takhle si mě získala. Nejednou jsem se musela smát nahlas. Ale tato kniha není pouze o smíchu, je i o vážných tématech, takových, kterým musíme čelit i ve skutečnosti. Místy je to dokonce i smutné a dojemné čtení.
Mám ráda knihy z lékařského prostředí. Ordinace praktického lékaře mě vážně bavila. Je to příběh ze života a já se v něm kolikrát našla. Je to napsáno tak skvěle, že jsem se d příběhu natolik ponořila, až jsem měla pocit, že čtu nějaký skutečný příběh.
Pokud hledáte milou knihu (nejen) na dovolenou, právě jste ji našli.
Skutečný příběh pana Albrechta. Dnes mu je 98 let, a i když číslo na jeho předloktí vybledlo, vzpomínky má stále jasné. Bude nám vyprávět o svém mládí, o holocaustu i o emigraci do USA. Někteří přišli ve válce o vše, Albrechtovi alespoň zůstala sestra Friedel, se kterou si slíbili, že na sebe budou dávat pozor po zbytek života.
Takovéto knihy jsou vážně důležité. Připomínají nám, jaké hrůzy se v naší minulosti staly a že bychom na ně neměly zapomínat. A hlavně pak nedopustit, aby se někdy opakovaly.
V knize se střídají různé časové roviny. Čteme o současnosti, o mládí pana Albrechta i o době, kdy žil v USA. Ale vše je tu dobře promyšleno a poskládáno a čtenář se tak ve čtení neztrácí. Naopak, kniha je vážně dobře napsaná, což nebývá u takovýchto knih pravidlem.
Je neskutečné, čím si prošel a hlavně, že veškerou tu zlobu a hrůzu ustál a mohl dál žít. Při čtení mi mnohdy běhal mráz po zádech. Je tu krásně ukázáno silné rodinné pouto, bratrská láska i rozporuplné pocity k rodné vlasti.
I když jsem podobných knih už pár přečetla, nikdy mě to zlo nepřestane udivovat a děsit. Silná a důležitá kniha.
Magdalena vzpomíná na svůj život. Tělo ji zrazuje, tak se vrací do mládí, do 50. let, která u nás nebyla snadná. Pak tu máme Lenku. Mladou ženu, která začíná znovu od začátku. Jak se ty dvě dají dohromady? Co je spojí?
Tohle, že byla prvotina? To je dokonalá kniha. Nádherně napsaná. Text jsem si neskutečně užívala, doslova pohlazení po duši. A ten příběh? Zajímavý a poutavý, že se od něj nedalo odtrhnout.
Je to příběh o životě, o stárnutí a stáří, o smrti, o samotě, přátelství i svobodě. Je toho tu tolik. Spousta témat, skvěle zpracované. Napsané tak, že se vás to dotkne. Je to krásné i smutné, milé i dojemné, úsměvné i bolavé. Při čtení se ve mně vystřídala celá škála emocí. A emoce, to je to, co od knih očekávám.
Postupně v knize odhalujeme tajemství z minulosti. Je skvěle dávkováno, čtenář pomalu odhaluje to, čím si v minulosti Magdalena prošla a čím dál víc tak chápe její chování.
Nechybí tu ani láska ke knihám, psaní a příběhům. Prostě tohle je kniha, kterou vážně chcete číst.
Nenechte si ubližovat! Ani slovně. Někdy si člověk myslí, že slovy přeci nemůže zranit, ale opak je pravdou. V této knize se mimo jiné dozvíte, co je to verbální násilí a autorka nám ukáže, jak se mu můžeme bránit a jak si nastavit osobní hranice.
Knihy osobního rozvoje mám jednou za čas opravdu moc ráda. Vždy se dozvím mnoho důležitého a platilo to i tentokrát. Jsem moc ráda, že mi knihu nabídla autorka k recenzi.
Kniha je psána poutavě, jasně. Nebojte se, že by to bylo na vás moc odborné, naopak, text je dostupný naprosto každému a věřím, že se tu najdete. Najdete tu sebe i situace, které znáte, co slýcháte nebo co sami říkáte. Právě i díky ukázkám skutečných situací je to nám, čtenářům, bližší.
Najdete tu i různá cvičení, která vám pomůžou zorientovat se v sobě, ve svých emocích i v tom, co můžete ohledně verbálního násilí dělat. Jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla. Myslela jsem si, že ohledně vnímání negativní kritiky na tom jsem hůř, ale kniha mi ukázala, že spoustu věcí, o kterých je tu řeč, dobře zvládám.
Věřím, že vás kniha donutí se zamyslet nad sebou i nad svým okolím. A doufám, že nás autorka „donutí“ více chválit než slovem ubližovat.
Po knize rozhovorů Mezi nebem a pacientem je tu kniha plná příběhů a první pomoci. Příběhy poznáte z pohledu záchranářů, ale třeba i rodičů, kteří prožili svou noční můru. Nastupte do vrtulníku spolu s Markem Dvořákem a pojďte zachraňovat.
Myslím, že tito dva pánové se hledali, až se našli Jejich vzájemná práce je dokonalá. Společně připravili knihy, které jsou místy zábavné, jinde vzdělávací. Knihy, které jsou o životě a ze života. A mě jejich spolupráce nesmírně baví.
V první knize rozhovorů, kdy se Martin Moravec nebojí jít otázkami do hloubky, jsme se s Markem Dvořákem seznámili. Zjistili jsme jaký je, jak se dostal ke své práci i to, co jeho povolání obnáší. Tentokrát se podíváme přímo na výjezdy a vzlety první pomoci k případům, které ohrožují životy a vyžadují rychlý zásah.
Celkem třicet příběhů nám ukáže různé typy zranění, úrazů a celkově situací, které lékaři a záchranáři denně zažívají. Dozvíme se, jak první pomoc probíhá, jaká úskalí tu můžou nastat, ale třeba i to, jak se ze zdánlivě jasného případu může vyklubat úplně něco jiného.
Ač se jedná o vážné situace, které ohrožují životy, je to podáno nesmírně čtivě. Jak s pokorou, ale i s vtipem, který je Marku Dvořákovi blízký a díky němuž je kniha hned lehčí a bude vás vážně bavit. Ale zároveň je i smutná a já dojetím nejednou brečela.
Nesmím zapomenout ani na grafickou podobu knihy, která je dokonalá. Drobné ilustrace dodávají knize další rozměr.
Ale teď to nejdůležitější. Po každém příběhu dostane v knize prostor první pomoc. Čtenář se tak dozví, jak má postupovat při daném případu, jak poskytnout pomoc, ale i jak se sám ochránit. Myslím, že právě tato část je nesmírně důležitá. Ideální je, když v životě první pomoc nemusíme poskytnout, to znamená, že všichni kolem nás jsou prostě v pohodě, ale když už se u takové situace vyskytneme, je důležité vědět, co dělat.
Knížku bych dala jako povinnou četbu, ideálně s ročním čtecím opakováním, aby se nám rady nevykouřily z hlavy.
Skvělá a důležitá kniha, kterou by měl mít a číst opravdu každý.
Jí je osmnáct a právě přemýšlí, co se životem. Jemu je třicet jedna, je přitažlivý a neodolatelně hezký. Jiskra přeskočí, ale neměla by. Jak fungovat ve vztahu, který je zakázaný? Nebylo by lepší si nikdy nic nezačít?
Jakmile jsem na obálce knihy uviděla větu, že je ideální volbou pro čtenáře Colleen Hoover, měla jsem jasno. Potřebovala jsem si přečíst. K tomu ta krásná obálka, které prostě nejde odolat…
Očekávala jsem milý, romantický, odpočinkový příběh, a přesně to jsem dostala, ale k němu i mnohem víc. Stejně, jako tomu je i ve skutečném životě, jsou tu vážná témata. Hlavní hrdinové se s nimi budou muset poprat. Někdy to půjde lépe, někdy hůře.
Tím, že knihu vypráví osmnáctiletá slečna, je to svěží, vtipné a úsměvné. Při čtení jsem se přistihla, že se „přihlouple“ usmívám, a to je u mě známka toho, že je to vážně milá romantika. Ač je spousta věcí v příběhu předvídatelná, vůbec mi to nevadilo, k těmto knížkám to tak nějak patří. Ale nebojte i nějaké nečekané zvraty přijdou.
Pár věcí mi v příběhu vadilo, ale přimhouřím nad tím oko, protože mě to bavilo číst. A navíc mě knížka svým koncem nalákala na pokračování, které budu netrpělivě vyhlížet.
Budu si muset romantické knížky častěji zařadit do mých čtecích plánů, vážně si u nich neskutečně odpočinu.
Otokar, který ví, že je adoptovaný, se jednoho dne rozhodne vypátrat svou rodinu. Přihlásí se do pořadu, ve kterém se hledají příbuzní a díky němu se vydává do vesničky, kde by měla žít jeho biologická matka. Postupně zjišťujeme, že tohle pátrání vážně nebyl dobrý nápad.
Tak tohle byla jízda! Neskutečná! Jakmile knížku otevřete, neodložíte ji, dokud nebudete na konci a nevydechnete vzduch, který jste při čtení zadržovali v plicích.
Když jsem dočetla autorovu předchozí knihu, Druhý dech, bylo mi jasné, že se máme v budoucnu na co těšit. A nespletla jsem se. Pokud se mi Druhý dech vážně líbil, tak tentokrát jsem byla naprosto nadšená. Pokud se mi u Druhého dechu něco nelíbilo, tady nemám co vytknout.
Pacička je napínavá od začátku do konce, nebudete tušit, jak tohle celé dopadne. Je to skvěle promyšlené, propracované a vše podstatné se vždy dozvíte v tu správnou chvíli. Připravte se místy na drsné čtení, nejednou vám přeběhne mráz po zádech, možná budete i znechuceni (vážně neděkuji za slimáky :-D), ale všechno do příběhu patří a vytvoří neskutečně skvělou, silnou a zároveň temnou atmosféru.
Čtení jsem si vážně užila, prožívala jsem každičkou stránku. Tohle prostě chcete číst.
Miluji bylinky a léčitelství, ale po dočtení této knížky vlastně nevím, zda se tím mám chlubit…
