„V nechtěném balíčku, jehož převzetí jsme nepotvrdili, dostaneme výšku, barvu očí, sklon k ukládání tuku na bocích nebo k předčasnému šedivění, osteoporózu a vředy, ale... Čítať viac
Vychádzame z priemerného údaju o rýchlosti čítania 230 slov za minútu, od knihy ku knihe a čitateľa ku čitateľovi sa to však môže líšiť.
„V nechtěném balíčku, jehož převzetí jsme nepotvrdili, dostaneme výšku, barvu očí, sklon k ukládání tuku na bocích nebo k předčasnému šedivění, osteoporózu a vředy, ale nedostaneme znalosti našich babiček a dědečků o minulosti, jejich názory... Čítať viac
Chcete si túto knihu požičať z knižnice? Toto je zoznam knižníc, v ktorých ju majú. Po kliknutí na názov vás presmerujeme priamo na stránku knižnice, kde si môžete overiť jej dostupnosť a prípadne ju aj priamo rezervovať.
Vytrácení
Zoska Papuzanka
„V nechtěném balíčku, jehož převzetí jsme nepotvrdili, dostaneme výšku, barvu očí, sklon k ukládání tuku na bocích nebo k předčasnému šedivění, osteoporózu a vředy, ale nedostaneme znalosti našich babiček a dědečků o minulosti, jejich názory...
Emotivní román o rodině, kterou smrt přivedla na pokraj pravdy
„V nechtěném balíčku, jehož převzetí jsme nepotvrdili, dostaneme výšku, barvu očí, sklon k ukládání tuku na bocích nebo k předčasnému šedivění, osteoporózu a vředy, ale nedostaneme znalosti našich babiček a dědečků o minulosti, jejich názory, zkušenosti, jejich paměť.“ Po smrti babičky Krystyny vyplouvají na povrch emoce, vzpomínky a tajemství. Ve snaze dát událostem smysl se rozehrává intimní rodinné drama, které klade řadu otázek. Kým jsme? Kam jdeme? A jak to, že naši blízcí nám mohou být tak vzdálení?
Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.
Někdy narazíte na knihu, kterou otevřete a nepustíte, dokud nezmizí poslední slovo. Vytrácení je přesně taková. Četla jsem ji na jeden zátah, fascinovaná tím, jak něco tak malého může v sobě nést tolik emocí, bolesti, nevyřčeného i lidsky pravdivého.
Zoska Papuanka (už jen to jméno je samo o sobě krásné) napsala dílo, které se vymyká všemu, co běžně čtu. Polské autorky se ke mně moc často nedostávají a je to škoda. Tohle bylo nečekaně silné, originální a formou psaní naprosto jedinečné.
Na malém prostoru rozehrává autorka velké drama tiché, hluboké, intenzivní. Po smrti babičky Krystyny se otevírají vzpomínky, rány, stará tajemství a vztahy, které bolí právě tím, co v nich chybí. Vyprávění je subtilní, poetické a přesto velmi syrové jako byste se dívali na vlastní rodinu v zrcadle, jen trochu jinak.
Je těžké tuhle knihu zaškatulkovat není to klasický román, není to ani typické drama. Je to spíš literární sklenka ticha, v níž každé slovo něco znamená. Dlouho ve mně bude doznívat. A jsem ráda, že jsem ji objevila
Babička umřela, ale její odkaz žije dál. Ve slovech, kterými tvarovala životy svých dětí, ve vzpomínkách, které předala dál i v těch, které si nechala pro sebe. Kniha se vrací od konce k začátku a skládá dekomponovaný obraz jedné rodiny formované sérií křivd, neporozumění a nevyřčených slov.
Zośka Papuanka ten obraz odkrývá po kouscích, jako by ho vyšívala jehlou. Z nelineárního vyprávění si musíte příběh poskládat sami, ale je to čirá radost. Připomíná to hádanku nebo snahu z ústřižků znovu složit článek. Text vám přitom nic neusnadní, pár kousků chybí, a tak si mnohé musíte domyslet.
Autorka se nebojí experimentovat s formou ani jazykem. Její styl je překvapivou kombinací metafor, asociací a odzbrojující přímočarosti. Umím si představit, že to nesedne každému, ale pokud máte rádi tvorbu Olgy Tokarczuk, nejspíš si v tom budete lebedit.
Pro mě je to letošní druhá pětihvězdičková kniha - a pro vás bude taky, pokud:
Máte rádi nelineární texty
Baví vás komorní sonda do rodinné dynamiky
Jste fanoušky Tokarczukové a/nebo Gospodina
Užijete si trochu literárního experimentu
Rádi jste s textem v dialogu a nepotřebujete jasně naservírovaný příběh
Román o jedné rodině, který je plný emocí a odhalených tajemství. Když umře babička Krystyna, vyplouvají na povrch vzpomínky, které nás donutí se zamyslet nad spoustou otázek.
Musím se přiznat, že tato kniha mě zaujala hlavně svou krásnou obálkou, anotace již nebyla tak důležitá, ale je fakt, že rodinná dramata já můžu. A co jsem nakonec dostala? Naprosto skvělý, jiný, originální příběh a je mi jasné, že pokud u nás vyjdou i další autorčiny knihy, já je budu nutně potřebovat.
Od prvních řádků miluji autorčin styl. Tak nádherný text! I samotný příběh je skvělý a hned mě vtáhnul, pohltil. Sama jsem se v něm našla. Je tak lidský, a přitom tak krásný. Je neskutečné, jakým způsobem dokáže autorka popsat naprosto obyčejné věci. Jednoduše, avšak neobyčejně.
I když je kniha hlavně o smutných a vážných věcech, dokázala mě autorka rozesmát. Ne že by to byla humorná kniha, to rozhodně ne, ale spíše je zde poukázáno na takové věci, které mi jsou blízké a jsou popsány tak, že se nad nimi prostě musím pousmát.
Je tu tolik životní pravdy a tolik emocí! Užívala jsem si každičkou větu. Při čtení jsem se snažila pochytat vše, co nám autorka chtěla říct, ale možná, že si knihu přečtu ještě jednou, abych našla všechno.
Je tu docela dost postav, čtenář by se mohl místy i ztrácet, ale na druhou stranu, to, o kom je řeč a kdo to vlastně je, je tu vysvětleno či spíše připomenuto vždy v pravou chvíli a těmi správnými slovy.
V medailonku autorky se píše: „… v jejichž textech se snoubí hluboké teatrologické znalosti, jež získala při studiu divadelní vědy, s mimořádným autorským hlasem…“ a s tím naprosto souhlasím.
Poznáte nový čitateľský profil?
Máte chuť pozrieť si všetky svoje recenzie na jednom mieste a podeliť sa o ne aj s ostatnými používateľmi? Aktivujte si čítateľský profil, kde si môžete zvyšovať svoju knihomoľskú úroveň.
