Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
..naivní snílek.. ..jeden z největších pesimistů své doby.. ..malý defčátko s hlavou plnou těžce filozofickejch myšlenek.. ..feťák emocí jakožto i všech možnejch pocitů.. ..cíťa k pohledání.. ..neználek s maskou nedbalého bohéma.. ..občasně též nebezpečný cholerik deroucí se na povrch skrz tříkilometrovou slupku ublíženého melancholika.. ..ve zcela výjimečných případech též nevhodně cynická mrcha.. :o)
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
“Domov je místo, kde je nám dovoleno být sami sebou.”
Čtyřicetiletý Linus Barker vede osamělý život sociálního pracovníka. Pracuje pro OPOMM (= Oddělení péče o magickou mládež) a dohlíží na chod vládních sirotčinců. Po práci se vždy vrací do svého malého domu, který s ním obývá mazaná kočka Kalliopé. Vrcholem společenského života je pro něj krátký rýpavý rozhovor se starou sousedkou. Právě Linuse si však jednoho dne předvolá Nejvrcholovější management a přidělí mu důležitý úkol podléhající utajení čtvrté úrovně. Linus Barker se proto vydá na ostrov Marsyas do tamějšího sirotčince vedeného panem Arthurem Parnassem. V tu chvíli se šedý život jednoho úředníčka začne nenávratně měnit. Sirotčinec obývá šest vskutku neobyčejných dětí – zahradní trpaslice Talia, lesní víla Phee, vyvern Theodor, neidentifikovatelný slizovitý tvor jménem Chauncey, špicodlak Sal a Antikrist Lucy. Tato sestava Linuse nemálo vyvede z míry. Naštěstí s sebou má ale svá Pravidla a směrnice, podle kterých postupuje při plnění svěřeného úkolu a při hodnocení poměrů na Marsyas. Linus postupně odhaluje, že ostrov skrývá více záhad než jen magicky hrozivé děti (které ve skutečnosti až tak hrozivé nejsou). Stejně tak se v něm víc a víc otevírá lidská stránka, ta jež nepodléhá přísným tabulkám, nýbrž ta co se řídí srdcem.
Dům v blankytně modrém moři jsem začala číst téměř náhodou, když jej někdo navrhl jako společné čtení na květen pro náš brněnský Book club. Musím říct, že mě až překvapilo, jak příjemné čtení to bylo. Příběh je místy mile vtipný, místy dojemný a navíc plný laskavých mouder a myšlenek. :o)
“Uvnitř jsi fakt silný,” ujistila ho Talia. “A to, co máš uvnitř, je to jediné, co se počítá.”
***
“Já ale neříkám věci, které si nemyslím. Na to je život příliš krátký.”
Hezké vtipné tričko, které by měl mít snad každý knihomol ve svém šatníku. :o) Je příjemné, takže se dobře nosí, navíc má i bio certifikát. Určitě časem budu potřebovat ještě nějaké ze série knihotrik. 0:)
Kniha ukazuje, že i když je člověk veřejně známá osobnost, stále má také naprosto běžné starosti a problémy, díky čemuž se autorka hodně přibližuje svým čtenářkám. Je zde popsán její soukromý život, místy se však setkáme i se zážitky a pocity ze "života celebrity". Vtipně často působí rozpor mezi něžnými ženskými představami a sny a všední realitou - např. představuji si, jak se vzbudím do krásného sluncem zalitého rána, posnídám kávu, přečtu si noviny, hezky se upravím atd., ale reálně to dopadá tak, že naštvaně zaklapnu budík, s velkým sebezapřením vylezu z postele, vyřídím to nejnutnější z ranní hygieny, jednou dvakrát ukousnu z buchty od včerejška, honem běžím na mhd a ve výsledku jsem ráda, že jsem se nezapomněla učesat. Která z nás by to někdy nezažila? =D Jedná se o lehké příjemné holčičí čtení, které se hodí i jako výplň volného času při jakémkoli čekání, jelikož jednotlivé kapitoly jsou tak akorát dlouhé a vzájemně na sebe nenavazují.
V tomto případě nelze opomenout pochválit také grafickou stránku díla. Hravé ilustrace skvěle korespondují s obsahem knihy a posunují ji tak ještě o úroveň výš. :o)
