Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
Po dvaceti letech jsem se konečně vrátila k mé dávné lásce - čtení. Čtu knížky různých žánrů - romantické, krimi, thriller, fantasy...
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Eva je čtyřicátnice. V životě nemá úplně na růžích ustláno. Ale snaží se. A to hlavně nevyčnívat. Když o sobě jednoho dne zjistí něco, o čem neměla ani tušení, její život se ze dne na den obrátí vzhůru nohama.
Od autorky jsem četla zatím jen knihu Démon ze sídliště, ze které jsem byla nadšená a po dočtení mi bylo jasné, že budu potřebovat i další autorčiny knihy. Eva mě okamžitě oslovila. Stejné jméno, moje vrstevnice a zajímavý životní příběh. Co více si přát? To „více“ však přišlo.
Absolutně jsem nečekala, že přijde něco takového. Co autorka dala hlavní hrdince do vínku mě vážně šokovalo. Tady důrazně neodporučuji číst různé recenze a komentáře, často je v nich prozrazeno až příliš mnoho a je škoda se při čtení ochudit o moment překvapení. Já jsem to tedy rozhodně nečekala a díky tomu jsem celou knihu četla opravdu s velkým údivem.
Ač to bylo tak zvláštní a nečekané téma, bylo to skvěle napsáno! Čtení jsem si užívala, do příběhu jsem se doslova ponořila a knihu nedala z rukou, dokud jsem jí nedočetla. Ač psáno i s humorem, je tu spousta vážných témat, které mám v příbězích ráda. A navíc ukázán život čtyřicetileté ženy, její úspěchy i prohry, její touhy i bolesti. To mi bylo blízké.
Nesmím zapomenout na nádhernou obálku a celkové grafické zpracování knihy. Je opravdu moc povedené.
Před čtením otevřete svou mysl, připravte se na vše (i na to, co by vás vážně nenapadlo) a užijte si příběh.
True crime nebo beletrie? Od každého něco. Dospívající chlapec Jiří Straka a zároveň necitelný vrah. Kniha nám ukazuje, co se mu odehrávalo v hlavě před i po útocích a jak se na něm podepsala doba, ve které žil.
Mám ráda knihy podle skutečných příběhů a přímo knihy o skutečných zločinech. Některé případy a někteří lidé nás budou fascinovat neustále, i když od jejich hrůzného činu utekla už dlouhá doba.
Tato kniha nám dá nahlédnout do hlavy Jiřího Straky. Ukáže nám, jak se cítil, proč měl potřebu vraždit, co mu chybělo. Při čtení jsem měla vážně pocit, že čtu jeho skutečné myšlenky, jeho deník. Ani by mi nevadilo, kdyby byla kniha delší, ještě bych jeho pocity více rozpracovala. Na druhou stranu se tu už některé situace a informace dost opakovaly, tak nevím, zda by více textu nebylo na škodu.
Každopádně je to originálně a zajímavě zpracovaný příběh, který je sice známý, ale při čtení jsem měla pocit, že čtu vlastně úplně něco nového.
Mladý student umění přijíždí na ostrov, na kterém žije sama starší umělkyně sochařka. Tím ji naruší její soukromí. Postupně si na sebe zvykají, zavádějí své rituály i objevují sama sebe v jiných polohách a v jiném rozpoložení.
Autorčiny knihy miluju. Četla jsem všechny a všechny na mě neskutečně působí. Užívám si každičkou větu, každičké slovo, protože to, jak autorka píše, je dechberoucí. Ale zároveň něžné a niterné. Od prvního písmenka se vždy ponořím do textu a nechám se jím unášet. Chvíli se usmívám, chvíli brečím, ale vždy mi je v příběhu dobře a nejraději bych se s hlavními hrdiny setkala a chvíli s nimi strávila.
Zpívat bříze je melancholický příběh o samotě a o síle přírody. Je o naději. O stáří i o mládí. A o tom, jak jedno setkání dokáže změnit budoucnost i minulost. Nečekejte tu však žádnou velkou akci, žádný velký děj. Je tu hlavně pomalé přemítání nad životem, je tu zápolení s emocemi a pochopení sama sebe.
Na Spotify najdete ke knize dokonalý playlist. Já jsem si ho poslechla ještě před tím, než jsem knihu četla a ač jsem tomu nevěřila, díky hudbě jsem už dopředu věděla, jak na mě kniha bude působit.
V příběhu je tolik krásných myšlenek. Myslím, že ani slovy nedokáži vyjádřit, o čem kniha je a co všechno na mě dokázala přenést. Nemyslím si, že to bude kniha pro každého, ale pokud máte otevřenou mysl, věřím, že si vás získá stejně jako mě (i když Počkej na moře je jen jedno).
Třicet let doktorem a jedenáct let šéfem porodnice v pražském Podolí. Muž, který ke svému oboru rozhodně má co říct. Dozvíme se třeba to, jak se porodnictví časem proměňuje a co umí současná moderní diagnostika. Také zboří zažité mýty o těhotenství a najdeme tu i spoustu krásných příběhů.
Toto je již sedmá kniha rozhovorů nakladatelství TALK. Další zajímavý člověk, zajímavá a důležitá profese. Jelikož mám ráda knihy rozhovorů a knihy z lékařského prostředí, tohle byla jasná volba a moc mě bavila.
Kniha mi připomněla vlastní těhotenství a porody. Zavzpomínala jsem, jak vše probíhalo u mě a díky tomu mi bylo při čtení dobře. I když se připravte, že se tu probírají i méně veselé situace, a to mi pak bylo i vážně smutno.
Možná mi tu chybělo trochu více osobnějších věcí. Ty bych přidala a probírání některých diagnóz bych naopak ubrala. Ale jinak rozhodně fajn rozhovor, ve kterém se můžete dozvědět mnoho nového z oboru porodnictví.
Oceňuji i pět příběhů žen na jejich cestě k mateřství. Lidské osudy a silné ženy, o tom vážně ráda čtu.
Toto byla pro mě druhá kniha rozhovorů z této řady a už teď se těším, kdo na nás bude čekat příště.
Když Éduardovi umře bratr, alkoholik, se kterým si k sobě nikdy nenašli cestu, naopak spolu poslední roky vůbec nekomunikovali, rozhodne se zjistit to, co o něm nevěděl. Možná ho i překvapí, jaký jeho bratr vlastně byl. Je to příběh o pádu, který má svůj původ v rodině a ve společnosti.
Zhroucení je další knihou o Eddyho rodině. Od něj samotného, přes otce a matku se dostáváme k jeho bratrovi. Já jsem četla jen jeho první dvě knihy a až teď dozrál čas na další. A musím říct, že mě kniha vážně oslovila.
Nečekejte tu žádný ucelený příběh, ale spíše změť vzpomínek, úvah a psychologického hledání. Je to další střípek z Eddyho rodiny a věřte, že je pěkně depresivní. Však je o smrti. Ale také o vztazích, které ale vůbec nejsou v pořádku.
První autorova kniha byla vážně šokující, z ní jsem vůbec nevěděla, co čekat. Tentokrát už jsem tak nějak tušila, co tu asi bude a nespletla jsem se. Je až neskutečně, kolik knih může vzniknout ze života jedné rodiny. A nedivila bych se, kdyby tahle nebyla poslední.
Šumava. Zima. Vlci. Vona. A zlo. Lidské zlo.
Nic víc snad ani ke knize vědět nepotřebujete. Snad jen, že se dotýká skutečných událostí z roku 1853, kdy na Šumavě marně vyhlíželi jaro. Přišel jen další sníh a mráz. A taky a hlad a epidemie. A pak tu máme současnost a jeden rod, který si předává tu dávnou tragédii z generace na generaci.
Jen co jsem si přečetla anotaci, přeběhl mi mráz po zádech, a to jsem netušila, co všechno mě v příběhu čeká. A že toho nebylo málo. Celou dobu při čtení jsem cítila tíseň a úzkost. Až to bolelo. Ale víte co? To je právě to skvělé! A neskutečné, že se mnou kniha dokáže takhle zamávat. Dokáže na mě přenést pocity, strachy a hrůzy, které jsou uvnitř.
Celý příběh byl bravurně promyšlený. To, jak čtenář postupně odhaluje, kdo je kdo. Jak je kdo s kým spřízněný a pak to všechno zapadne a vy nevěříte svým očím, jak se všechno spolu propojilo.
Je to vlastně skvělý horor. Číst knihu v kruté zimě, tak už nikdy nevkročím ven. Ale horor je to jen do té chvíle, dokud si neuvědomíte, že se vlastně tohle někde vážně stalo…
Kniha je vážně skvělá. Příběh vás okamžitě pohltí, ani nedutáte, čtete, necháte se jím prostoupit. Nechce se vám při čtení ani věřit, že by se něco takového mohlo stát, ale autorka má zvláštní dar. Budete ji totiž věřit každičké slovo a mít pocit, že čtete nějaký skutečný deník.
Vím, že je Petra Klabouchová fenomenální spisovatelka, ale tentokrát to posunula ještě o level výš. Za mě rozhodně její nejlepší kniha a stoprocentně se objeví v mých TOP 10 za tento rok.
Tonička, malá cácorka, co žije v socialistickém Československu. Jejíma očima sledujeme její život i náladu ve společnosti. A to s humorem a ironií. Poznáme tu tak rodinné hádky i školní trapasy. Nechte se přenést do doby, kdy mnoho věcí působilo jednoduše, avšak pozadí bylo složité.
Edice Tvář od Vyšehradu to jsou knihy, které potřebuji. Mám doma všechny, co vyšly a vím, že jejich čtení si vždy užiju. Stejně jako tentokrát.
Od prvních stránek se na vás v knize valí proud slov. Je tu toho tolik! Tolik lidí, tolik zážitků, tolik vzpomínek. Až jsem měla místy pocit, že se trošku ztrácím.
U některých vzpomínek jsem se vážně musela smát nahlas a jindy mi bylo z vyprávění vážně smutno.
Někdy se text četl hůře, jindy jsem z něj byla naprosto nadšená.
Pro mě kniha plná protikladů, ale dokázala ve mně vyvolat spoustu emocí, tak jak to mám v příbězích ráda.
Tři generace žen a jedna cesta. Babička Růženka se rozhodla pro cestu na Sardinii, protože tam musí někoho najít. Maminka Alena si přeje užít dovolenou na pláži u moře. A vnučka Sofie se těší, až tahle rodinná dovolená skončí.
Tak tohle byla jízda a to doslova. Román, který se nebojím nazvat road movie, nás zavede na cesty, ale i do lidských duší.
Nádherná obálka a česká autorka, tak přesně tyhle dvě věci mě na knihu nalákaly. Vyšla v rámci akce Velký knižní čtvrtek a teď už vím, že jsem udělala vážně dobře, že jsem si knihu přečetla. Věřte, že tohle vás bude bavit.
Máme tu hned několik vypravěčů, jak ze současnosti, tak i z minulosti. Vše je dobře promyšleno a jednotlivé kapitoly končí tak, že nemůžete přestat číst. Celou dobu tu máme tajemství, které postupně odhalujeme, a nakonec nás i hlavní hrdinky čeká velké překvapení.
Historická linka mě bavila moc, podobné příběhy mám v knihách opravdu ráda nelehké lidské osudy a láska až za hrob. Současná linka je podána humorně. Já osobně moc humorné knihy nevyhledávám, ale tady mi to sedělo. Obzvláště pak skvěle popsané generační rozdíly. U toho jsem se vážně pobavila. Ale hlavně jako celek to k sobě neskutečně pasovalo.
Celé je to lehké, svěží, vtipné, ale i ze života s různými nelehkými problémy. Nakonec byl příběh i dojemný, i slzička ukápla. Tohle je prostě milé odpočinkové čtení, které si užijete.
Milujete kočky? Věřte, že budete milovat i tuhle nádhernou knihu!
Já, jako kočkomil, jsem ji nutně potřebovala. I když je to kniha primárně pro děti, věřte, že si ji rozhodně užijete i jako dospělí.
Je to tak krásný, milý a dojemný příběh, kde vás i na pár stránkách čeká překvapivý zvrat a nečekaný konec. Je tu krásně ukázán život starších, nemocných lidí, a to mile a citlivě.
A kočky v hlavní roli? Ano! Knížku jsem četla společně s mou dvanáctiletou dcerou a obě jsme byly nadšené. Tuhle knížku prostě a jednoduše potřebujete.
Krásná a extravagantní po babičce Sisi, vášnivá po svém otci, princi Rudolfovi. Žena, která se nebála jít za svým cílem, i když to znamenalo vzdát se trůnu. Milovala svého dědečka císaře, ale hlavně svůj život. Pojďte se ponořit do života neobyčejné ženy.
Jelikož jsem již četla dvě autorčiny knihy, které se mi moc líbily, neváhala jsem ani u její novinky. Byla to sázka na jistotu. Upřímně, o životě Erzsi jsem nevěděla vůbec nic, o to více jsem se těšila, co se dozvím.
Vyprávění začíná jejími rodiči, jací byli, jak se seznámili. Dozvíme se o jejím dětství a velká část knihy je samozřejmě věnována tragické a záhadné smrti jejího otce, prince Rudolfa. A pak už se dostáváme do její dospělosti, kdy chvilku nevydržela na jednom místě
Ač se nejedná o beletrii, ale o literaturu faktu, věřte, že je to psáno čtivě a čtenář se tak dokáže ponořit do vyprávění. Za knihou je vidět neskutečná práce. Kolik dopisů musela autorka přečíst, kolik historických událostí dohledat a správě popsat. Neskutečné.
Najdete tu i spoustu fotografií i rodokmen, abyste se lépe orientovali.
Rozhodně další zajímavá kniha autorky a pokud vás zajímá historie, rozhodně vám knihu můžu doporučit.
