Zaklínač  - Bouřková sezóna - Andrzej Sapkowski
Zaklínač - Bouřková sezóna
13,10 €
Pri nákupe nad 49 € máte poštovné zadarmo
Knihy
E-knihy

Zaklínač - Bouřková sezóna

Andrzej Sapkowski

Andrzej Sapkowski (1948), pôvodným povolaním ekonóm, pracoval dlhé roky v zahraničnom obchode. V súčasnosti žije ako profesionálny spisovateľ v Lodži. Preslávil sa v žánri sci-fi a fantasy poviedkami publikovanými najprv v sci-fi magazíne Fantastyka, neskôr v samostatných knihách o zaklínačovi...

Leonardo, 2014
Na sklade
5 hodín čítania
Vydavateľstvo
Leonardo, 2014
Séria
Zaklínač

Zaklínač Geralt. Muž, jehož posláním je chránit obyčejné lidi před magicky stvořenými nestvůrami. Mutant, který má za úkol zabíjet nepřirozené bytosti. Používá magická znamení, kouzelné lektvary a chloubu každého zaklínače – dva meče, ocelový a...

Čítaj viac

13,10 €

Bežná cena Bežne 13,11 €

Na sklade, posielame ihneď

Odporúčané tituly a kolekcie

Viac o knihe

Zaklínač Geralt. Muž, jehož posláním je chránit obyčejné lidi před magicky stvořenými nestvůrami. Mutant, který má za úkol zabíjet nepřirozené bytosti. Používá magická znamení, kouzelné lektvary a chloubu každého zaklínače – dva meče, ocelový a stříbrný. Co se však stane, když Geralt nešťastnou shodou okolností o své meče přijde? Zaklínačské zbraně mají nejen obrovskou hodnotu, ale jejich ztráta je pro majitele zároveň obrovskou potupou.
Geralt je musí získat zpátky. Co nejrychleji...

Andrzej Sapkowski se na stránkách samostatného románu vrací ke svému nejpopulárnějšímu hrdinovi. Zaklínač Geralt znovu bojuje, cestuje a miluje, Marigold zpívá a lítá z průšvihu do průšvihu, čarodějové intrikují… a nad celým světem se stahují mračna – přichází bouřková sezóna.
Bouřková sezóna

Zátoka se ježila lodními stěžni se skasanými plachtami, bílými i barevnými. Větší lodě kotvily na vlnolamem a hrází chráněné rejdě. Ve vnitřním přístavu byla u dřevěných mol připoutána menší i úplně malá plavidla. Na plážích skoro každé volné místo zabíraly čluny. Nebo jejich zbytky.
Na konci mysu atakovaném zpěněnými vlnami příboje se tyčil maják z bílých a červených cihel, obnovená stavba z elfských časů. Zaklínač pobídl patou svoji hnědou klisnu. Klepna zvedla hlavu a roztáhla nozdry, jako by si i ona vychutnávala větrem přinášenou vůni moře, a poklusem vyrazila přes písečné přesypy k blízkému městu.
Město Kerack, metropole stejnojmenného království, se rozkládalo na obou protilehlých březích ústí řeky Adalatte a skládalo se ze tří oddělených, nápadně se lišících okrsků.
Na levém břehu Adalatte se vedle přístavu a doků rozkládal průmyslový a obchodní komplex zahrnující loděnice a dílny, faktorie, překladiště a sklady, tržiště a bazary. Na protějším břehu ve čtvrti zvané Palmyra stály chalupy a chatrče pracujícího lidu a chudiny, domky a krámky drobných obchodníků, dobytčí ohrady a jatka, jakož i různé až po soumraku ožívající podniky a lokály, poněvadž Palmyra byla rovněž čtvrtí zábav a zakázaných požitků. Jak Geralt dobře věděl, bylo zde možno též snadno přijít o měšec nebo dostat nožem mezi žebra.
Dále od moře na levém břehu se za vysokou palisádou ze silných kmenů nacházel vlastní Kerack, čtvrť úzkých uliček mezi rezidencemi bohatých kupců a finančníků, cechovními domy, bankami, zastavárnami, ševcovskými a krejčovskými dílnami, tržnicemi, obchody a obchůdky. Pochopitelně nechyběly hostince a zábavní lokály vyšší kategorie včetně podniků nabízejících v podstatě totéž co v přístavní Palmyře, ovšem za podstatně vyšší ceny. Centrem čtvrti bylo čtvercové náměstí, sídlo radnice, soudu, celního úřadu a divadla. Stály tady rovněž domy městské elity. Před radnicí se tyčil pomník se sochou ukrutně podělanou racky, jež představovala zakladatele města, krále Osmyka. Byl to do očí bijící podvod, poněvadž přístavní město zde stálo dávno předtím, než sem dobrodruh Osmyk přivandroval, čertví odkud.
O něco výše na kopci stál královský palác, budova pro tento účel dosti atypická. Jednalo se totiž o starou svatyni, která byla přestavěna a rozšířena poté, co ji opustili kněží znechucení absolutním nezájmem místního obyvatelstva. Po svatyni zůstala dokonce kampanila čili zvonice s velkým
zvonem, který nechal aktuálně vládnoucí keracký král Belohun vyzvánět denně v poledne a – evidentně na zlost poddaným – také o půlnoci.
Zvon se rozezvučel, když Geralt vjel mezi první chalupy Palmyry.
Palmyrou se táhl zápach rybáren, prádelen a laciných vývařoven, v uličkách panovala tlačenice a průjezd si od zaklínače vyžádal hodně času a trpělivosti. Oddechl si, když konečně dorazil k mostu a přejel po něm na levý břeh Adalatte. Voda nelibě zaváněla a unášela chuchvalce husté pěny, odpadního produktu koželužny výše na řece. Odtud už vedla cesta k palisádě kolem města. Zanechal koně ve stájích před branou, zaplatil na dva dny dopředu a navrch dal stájníkovi bakšiš, aby zajistil Klepně patřičnou péči. Potom se vydal ke strážnici. Do Keracku bylo možno vstoupit výhradně přes strážnice, kde se museli příchozí podrobit kontrole a všem otravným doprovodným procedurám. Zaklínače tato povinnost hněvala, i když chápal její účel – obyvatelé města za palisádou se snažili co nejvíce kontrolovat a omezovat návštěvy hostů z přístavní Palmyry, hlavně námořníků z různých stran světa, kteří se na břeh vyšli povyrazit.
Vstoupil do dřevěné budovy roubené konstrukce, v níž, jak věděl, byla kordegarda. Domníval se, že ví, co ho čeká. Mýlil se.
Prošel v životě různými kordegardami – malými, středními i velkými, v koutech světa blízkých i hodně vzdálených, v oblastech civilizovaných více, méně anebo vůbec. Všechny kordegardy na světě páchly zatuchlinou, potem, močí. Také kůží a železem a mazivy k jejich konzervaci. V keracké kordegardě to bylo podobné. Tedy bylo by, pokud by obvyklé kordegardové zápachy nepřebíjel těžký, dusivý, po strop sahající smrad střevních plynů. O jídelníčku posádky zdejší strážnice nemohlo být pochyb, zaručeně na něm dominovaly luštěniny jako hrách, boby a barevné fazole. Posádka přitom byla kompletně dámská. Skládala se z pěti ženštin sedících u stolu a hltajících oběd. Všechny hlasitě srkaly z hliněných misek něco, co plavalo v řídké paprikové omáčce.
Nejvyšší ze strážných, bezpochyby velitelka, odstrčila misku a vstala. Geralt, který vždycky tvrdil, že ošklivé ženy neexistují, pocítil v té chvíli niternou potřebu svůj názor přehodnotit.
„Zbraně na lavici!“
Jako všechny přítomné měla strážná hlavu ostříhanou až na kůži. Vlasy nicméně stačily už trochu odrůst a vytvořit na její lebce ježatý kartáč. Pod rozepnutou kamizolou a vykasanou košilí byly vidět břišní svaly připomínající sešněrovanou masovou roládu. Bicepsy strážné, pokud by se zůstalo u řeznických přirovnání, měly rozměry vepřových šunek.
„Polož zbraně na lavici!“ zopakovala. „Seš hluchej?“
Jedna z jejích podřízených zůstala skloněná nad miskou, ale trochu se nadzvedla a dlouze vypustila větry. Její družky se sborově rozchechtaly. Geralt si zatřepal rukavicemi před nosem. Velitelka strážných se zahleděla na oba jeho meče.
„Hej, holky! Pojďte se kouknout!“
„Holky“ se dosti neochotně postavily a začaly se demonstrativně protahovat. Všechny, jak si Geralt nemohl nevšimnout, se strojily dosti úsporným stylem, který jim hlavně umožňoval pyšnit se muskulaturou. Nejbližší z nich na sobě měla krátké kožené kalhoty s nohavicemi rozpáranými ve švech, aby je vůbec mohla přetáhnout přes stehna. Její úbor od pasu nahoru tvořily hlavně křižující se řemeny.
„Vědmák,“ konstatovala. „Dva meče. Ocelovej a stříbrnej.“
Druhá strážná, stejně jako ostatní vysoká a ramenatá, přistoupila blíže, bez cavyků odhrnula límec Geraltovy košile, chytila stříbrný řetízek a vytáhla medailon.
„Má znamení,“ řekla. „Vlka s vyceněnými tesáky. Je to fakticky vědmák. Pustíme ho?“
„Regule to nezakazují. Meče odevzdal…“
„Souhlasí,“ zapojil se Geralt klidným hlasem do jejich rozhovoru. „Meče jsem odevzdal. Oba budou, předpokládám, v hlídaném depozitu. A vráceny na kvitanci. Kterou hned dostanu.“
Strážné ho s potměšilými úsměvy obstoupily. Jedna do něj strčila, jakoby nechtěně. Druhá hlasitě prdla.
„Tady máš kvitanci,“ vyprskla.
„Vědmák! Námezdnej zabiják netvorů! Meče navalil bez řečí! Poslušnej jako malej harant!“
„Čuráka by určitě taky odevzdal, kdybysme mu poručily.“
„Tak mu poručme! Co, holky? Ať ho vytáhne z poklopce!“
„Zjistíme, jaký maj vědmáci ptáky!“
„Nechte toho,“ zavrčela jejich velitelka. „Nějak jste se rozdivočily, pizdy. Houserku, pojď sem! Houserku!“
Z vedlejší místnosti vyšel postarší olysalý mužík v šedém kabátě a vlněném baretu. Okamžitě po příchodu se rozkašlal, smekl baret a začal se s ním ovívat. Beze slova vzal opasky omotané meče a pokynul Geraltovi, aby šel za ním. Geralt neotálel, poněvadž ve směsi plynů v kordegardě už bezkonkurenčně převládly produkty flatulence její posádky.
Místnost, do níž vstoupili, dělila napůl silná železná mříž. Mužík v šedém plášti zarachotil v zámku velkým klíčem. Uvnitř pověsil meče na věšák vedle jiných mečů, šavlí, kordů a tesáků. Otevřel otrhanou knihu, dlouho a pomalu do ní něco zapisoval a při tom neustále pokašlával a lapal po dechu. Nakonec vytrhl a podal Geraltovi jeden list – vyplněnou stvrzenku.
„Mohu si být jist, že jsou moje meče v bezpečí? Pod zámkem a hlídané?“
Těžce dýchající mužík zamkl mříž a ukázal mu klíč. Geralta to nepřesvědčilo. Každou mříž lze prolomit a zvukové efekty bzdění posádky strážnice byly schopny přehlušit i rámus při možném vloupání. Neměl však na vybranou. Chtěl si v Keracku zařídit to, pro co sem přijel. A pak město co nejrychleji opustit.

*

Hospoda neboli – jak hlásal vývěsní štít – taverna „Natura Rerum“ se nacházela v nevelké, leč vzhledné budově z cedrového dřeva, kryté strmou střechou s vysoko se tyčícím komínem. Její průčelí lemovala terasa, na niž vedly schody lemované rozložitými aloemi v dřevěných truhlících. Z taverny se linuly rozličné kuchyňské vůně, mezi nimiž převládalo aroma rožněného masa. Ty vůně byly tak lákavé, že se „Natura Rerum“ začala přicházejícímu zaklínači jevit jako eden, zahrada rozkoší, ostrov blaženosti, mlékem a strdím oplývající útočiště hladových poutníků.
Záhy však vyšlo najevo, že tento eden – jako ostatně každý eden – je přísně střežen. Taverna měla svého strážce s ohnivým mečem a Geralt měl ihned příležitost spatřit ho v akci. Zdejší cerberus, nevysoký, ale svalnatý chlapík, před jeho očima zrovna vyháněl od zahrady rozkoší vyhublého mladíka. Mladík protestoval, pokřikoval a gestikuloval, což cerbera zjevně rozčilovalo.
„Máš zákaz vstupu! Moc dobře o tom víš! Tak se kliď! Nebudu to pořád opakovat!“
Mladík couvl od schodů natolik rychle, aby se vyhnul štulci. Geralt si všiml, že nežádoucí host byl ve svém věku předčasně plešatící. Dlouhé světlé vlasy měl řídké a mastné a začínaly mu růst až někde v okolí temene, což působilo dosti nevábně.
„Kašlu na vás a na váš zákaz!“ zahulákal z bezpečné vzdálenosti. „Nestojím o vaši putyku! Nejste jediní ve městě, půjdu ke konkurenci! Ubožáci, vývěsní štít máte zlacený, ale boty pořád od hoven! A hovno pro mě zůstane vždycky hovnem!“
Geralt poněkud zneklidněl. Plešatící mladík, ačkoliv žádný krasavec, byl ustrojen vcelku spořádaně, možná ne zrovna pansky, ale rozhodně bohatěji než on sám. Pokud tedy byla elegance kritériem rozhodujícím o vstupu do taverny…
„A kam se hrneš ty?“ přerušila cerberova otázka tok zaklínačových myšlenek a potvrdila jeho obavy.
„Tohle je exkluzivní lokál,“ pokračoval cerberus a svým tělem zablokoval schody. „Víš, co to slovo znamená? Je to něco jako vyhrazený. Jenom pro některé hosty.“
„Proč ne pro mě?“
„Šaty dělají člověka,“ o dva schody výše stojící cerberus pohlédl na příchozího svrchu. „Ty jsi, cizinče, očividným protikladem téhle lidové moudrosti. Možná z tebe dělají člověka nějaké skryté přednosti, ale šaty to rozhodně nejsou a já nemám v úmyslu zjišťovat, jaké to jsou. Opakuji: tohle je exkluzivní lokál a netolerujeme v něm lidi oblečené jako bandity. Natož ozbrojené.“
„Nejsem ozbrojený.“
„Ale vypadáš, jako bys byl. Nech si poradit a obrať svoje kroky někam jinam.“
„Zadrž, Tarpe.“
Ve dveřích taverny stanul snědý muž v sametovém kabátci. Měl ježaté obočí a pronikavý zrak. A velký orlí nos.
„Podle všeho,“ poučil snědý muž cerbera, „nevíš, s kým máš co do činění. Nemáš tušení, kdo k nám zavítal.“
Cerberovo zaražené mlčení dalo snědému muži za pravdu.
„Geralt z Rivie, zaklínač. Známý tím, že brání lidi a zachraňuje jim životy. Před týdnem nedaleko odtud v Ansegis zachránil matku s dítětem. A před několika měsíci se hodně povídalo o tom, jak v Cizmaru zabil lidožravou leukrotu a sám při tom utrpěl zranění. Jak bychom mohli odmítnout vstup do našeho podniku někomu, kdo se zabývá tak čestnou profesí? Naopak, vítáme takového hosta a je pro nás čest, že nás chce navštívit. Pane Geralte, taverna ,Natura Rerum‘ tě vítá pod svou střechou. Jsem Fébus Ravenga, majitel tohoto skromného pohostinství.“
Na stole, ke kterému ho číšník usadil, ležel ubrus. Stejně byly prostřeny všechny stoly v „Natuře Rerum“ – většinou obsazené. Geralt si nepamatoval, kdy naposledy viděl v nějakém hostinci ubrusy. Byl zvědavý, ale moc se nerozhlížel, jelikož nechtěl vypadat jako venkovský balík a neotesanec. Přesto si troufl na obezřetnou prohlídku, jež mu odhalila střízlivý, leč působivý a elegantní interiér. Působivá – byť ne vždy elegantní – byla též klientela, ponejvíce kupci a řemeslníci. V jiných hostech bezchybně rozpoznal námořní kapitány – ošlehané a vousaté mořské vlky. Nechyběli ani honosně odění příslušníci šlechty. Neméně působivá byla rovněž vůně pečeného masa, česneku, koření a těžkých peněz.
Ucítil na sobě něčí pohled. Když byl sledován, jeho zaklínačské smysly mu to okamžitě prozradily. Podíval se. Koutkem oka, diskrétně.
Pozorovala ho – rovněž diskrétně a pro obyčejného smrtelníka nepostřehnutelně – mladá žena s vlasy zrzavými jako liška. Předstírala, že se věnuje výhradně svému jídlu, něčemu chutně vypadajícímu a i na dálku lákavě vonícímu. Její vzhled a řeč těla však nemohly někoho jako zaklínače nechat na pochybách – vsadil by se o cokoliv, že je to čarodějka.
Maître jej decentním odkašláním vytrhl z úvah a náhlé nostalgie.
„Dnes,“ oznámil slavnostně a s nezastíranou pýchou, „nabízíme dušené telecí s fazolovými lusky a houbami, pečený jehněčí hřbet s baklažány, vepřový bůček na pivě s nakládanými švestkami, plecko z divočáka na roštu s jablečným pyré, kachní prsíčka s červeným zelím a jeřabinami, kalamáry nadívané čekankou v bílé omáčce a mořského ďasa na smetaně s dušenými hruškami. No a naše obvyklé speciality – husí stehno na víně se zeleninovou směsí a kambalu v karamelizovaném sépiovém barvivu.“
„Máš-li rád plody moře, pane zaklínači,“ neznámo kdy a jak se u stolu objevil Fébus Ravenga, „doporučuji ti kambalu. Z dnešního ranního úlovku, to se rozumí. Je to chlouba a pýcha našeho šéfkuchaře.“
„Pak tedy kambalu,“ souhlasil zaklínač. Potlačil iracionální chuť objednat si několik chodů najednou, poněvadž mu zavčasu došlo, jak by to v tomto prostředí bylo nevhodné. „Děkuji za radu, už jsem začínal být zmatený z toho, co si mám vybrat.“
„Jaké si host přeje víno?“ otázal se ještě číšník.
„Ponechám to na úvaze sklepmistra. Nevyznám se příliš ve vínech.“
„Málokdo se vyzná,“ pousmál se Fébus Ravenga. „Ale jen vzácně to někdo přizná. Bez obav, vybereme vhodný druh i ročník, pane zaklínači. Nebudu tě déle rozptylovat. Přeji dobrou chuť.“
Přání dobré chuti se nemělo splnit. Chuť kambaly v sépiovém barvivu měla pro Geralta zůstat záhadou, dokonce ani nedostal příležitost zjistit, jaké víno mu obsluha vybrala.
Zrzavá žena se náhle přestala chovat diskrétně. Vyhledala ho zrakem a usmála se. Nemohl se zbavit dojmu, že škodolibě. Mimoděk se zachvěl.
„Zaklínač Geralt z Rivie?“
Otázku položil jeden z černě oděných mužů, kteří tiše přišli k jeho stolu.
„To jsem já.“
„Jménem zákona jsi zatčen.“

Čítaj viac
Kúpte spolu
Zaklínač  - Bouřková sezóna - Andrzej Sapkowski
Zaklínač VII. - Paní jezera - Andrzej Sapkowski
27,75 €
Ušetríte 1,76 €

Recenzie, kritiky

Našli ste v našom obsahu nejaké nepresnosti?
Dajte nám o tom vedieť.

Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.

Počet strán
368
Hmotnosť
283 g
Rok vydania
2014
Väzba
brožovaná väzba
Jazyk
český
Vydavateľstvo
Leonardo
Rozmer
105×175 mm
ISBN
9788074770500
Naše katalógové číslo
189366
4. decembra 2014

Nebudem klamať, bál som sa toho :-) Ale Sapko príjemne prekvapil, už dávno som niečo nezhltol s takou chuťou. Až popri čítaní som si uvedomil, ako mi Geraltov svet chýbal, a ani mi neprekážalo, že príbehy z tejto knižky sú len "doplnkové" a zásadne nerozvíjajú ťažiskovú pentalógiu. Fanúšikom Zaklínača určite odporúčam!

Čítaj viac

Recenzie

Ako sa vám páčila kniha?

4,5 / 5

90 hodnotení

54
32
3
0
1

9
Na krídlach vetra - Ursula K. Le Guin
Práve čítam
Na krídlach vetra

Milujem knihy, čo dodať? Eragon, Pán prsteňov, nič nemôže byť úžasnejšie ako tieto príbehy, napriek tomu milujem aj sériu Padlých anjelov a Tigrovu kliatbu. Všetkým odporúčam. :)

Júlia Fillová
7.2.2020
:)
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Túto knihu by som hodnotila skôr ako bonusovú, niečo naviac k pôvodným knižkám. Dej bol opäť prepletený s mnohými postavami čarodejov, čo ma trochu zaráža je to, že spisovateľ Geralta poňal ako veľkého milovníka čarodejok a takmer s každou, s ktorou sa stretol, sa musel zákonite viac zblížiť napriek tej veľkej ospevovanej láske k Yennefer. Ale dej samotný bol celkom dobrý, obzvlášť čo sa týkalo príbehu s aguarou. Knižku odporúčam, ak ste si zamilovali celú sériu. :) Čítaj viac
4
5.2.2020
Kniha je super a za autora sa Poliaci určite hanbiť nemusia. Majú byť na čo hrdí, pretože spisovateľ má naozaj talent a Zaklínač je naozaj jedna z top fantasy ság. Na druhej strane, Slováci majú dôvod na hanbu a sklamanie. Kvalita korekcie a prekladu je asi taká, ako keby to upravoval japonský turista v USA, ktorý hovorí len po taliansky a snažil sa text preložiť z poľštiny do slovenčiny v azbuke a s maďarským prízvukom. Akože fakt sa toto vydavateľstvo nehanbilo poslať do predaja? Fuj, nechutné. Lepšie by to dopadlo, keby to upravoval mentálne retardovaný tučniak deportovaný do Ugandy. Preklepy, gramatické chyby a nezmyselné slová sú dielom negramotného človeka, ktorý sfalšoval diplom, aby dostal prácu vo vydavateľstve.
Knihu odporúčam, ale na slovenský preklad a korekciu by som uvalil embargo... Katastrofa radioaktívnejšia ako Černobyl.
p. Karol Chmel očividne nemá talent na preklad, ale na totálnu deštrukciu diela. Gratulujem mu k zničeniu knižného zážitku a tak isto celému teamu: Jankajovej, Púčekovej, Kubovi a samozrejme nakladateľstvu Plus
Čítaj viac
Monika
29.11.2019
Tak takto som si predstavovala, že bude vyzerať slávna séria o Zaklínačovi, než som ju začala čítať. Som rada, že aspoň v tejto časti som sa dočkala. Diel bez vojny a zbytočných dlhých a nepodstatných liniek. Svižné tempo deja. Plný počet nedávam nakoľko zas zahmlievanie smrti G. Čítaj viac
9
Watchmen - Alan Moore, Dave Gibbons
Práve čítam
Watchmen

Čítam pomaly, ale pravidelne. Začínal som detektívkami a trilermi, potom som prešiel na sociálne romány, pridal k tomu klasiku, občas humor, sem tam životopisy a to, čo ma zaujalo.

Tomáš Kučera
13.4.2019
Pre mňa milé prekvapenie. Veľa ľudí kritizuje túto knihu, takže ani ja som od nej nečakal veľa. Možno práve preto som od nej dostal viac, ako som predpokladal. Hoci všetky knihy sú skvele napísané, práve prvé dve poviedkové a táto sa mi obsahovo páčili najviac. Príbeh tu nie je možno tak prepracovaný a temný ako v päťdielnej románovej ságe, ale dej ubieha rýchlo, narozdiel od ságy sa tu autor nezdržuje presunmi a v podstate stále sa niečo deje. Je to napínavé, aj zábavné, pútavé, Geralt opäť potešil pár žien a najmä je to odlahčené. Pán Sapkowski vedel, že si takúto knihu môže dovoliť, nakoľko veľký príbeh bol už dopovedaný. Bolo fajn stretnúť staré ale aj nové postavy a možno nebyť posledných 20% knihy, kedy sa tempo zvoľnilo a už sa len doriešovali veci a uzatváral príbeh, dal by som aj 5*. Čítaj viac
11

Som knihomoľ od svojich siedmych rokov a dosiaľ ma to neopustilo :)

Simona Ondrušková
14.11.2018
Perfektná
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Po prečítaní všetkých Zaklínačov v českom jazyku, bola pre mňa Búrková sezóna v rodnej reči čerešnička na torte :) Nie že by sa mi v češtine zle čítalo :) Nemám s tým problém. Ale tento slovenský preklad som si vychutnala. Je vynikajúci !!!! Aj keď meno kobylky sa mi veľmi nepozdávalo .... ale zvykla som si.
Bola som zvedavá, čo autor prinesie nové a či vôbec ... a priniesol. Je to Geraltova úžasná vecnosť, spojená s humorom a takým skvelým sarkazmom, že som sa miestami doslova chechtala a opakovane si čítala vtipné pasáže.
Geralt je tu drsnejší, vystupuje v bitkách s ľuďmi viacej ako bitkár, než ako Zaklínač :) kop sem - kop tam, ale je to osviežujúca zmena. Páči sa mi poloha, v akej ho autor vykreslil. Skoro by som uverila, že ho stretnem na ulici ako hľadá meče :)
To, že celý dej je v podstate o hľadaní mečov, mi vôbec neprišlo nudné, pretože akcie je tam až-až.
Sapkowski je vtipný, všímavý a drzý. Jeho komentáre na adresu politikov a štátnych úradníkov tej doby, veru pasujú až príliš na dnešný svet :) A to sa mi na knihe páčilo. Je to fantasy, ktorá by kľudne mohla byť aj realitou.
Pán Sapkowski ma nesklamal. Ďakujem za zážitok.
Čítaj viac
Ján Baláž
16.8.2018
Trochu specificka kniha
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Niekto tu pisal, ako keby mal pocit, ze Geralt zoslabol a je z neho padavka v Burkovej sezone. Popravde, skor sa stal realnejsim, nez ho vykresluju predosle knihy ci hry. Burkova sezona sa odlisuje aj tym, ze dejova linia sa zameriava na to, ako Geralt prisiel o svoje mece a v podstate ich cely cas hlada. To bolo trochu nudne, ale aj tak sa kniha citala dobre. Čítaj viac
6
25.5.2018
Sapkowski nikdy nesklame
Mala by som písať recenzie ihneď po prečítaní knihy aby boli čerstvé ale rada ich píšem až po dobe niekoľkých mesiacov kedy cítim či stále trvá zážitok z knihy. Musím skonštatovať, že zážitok z knihy neodišiel. Dozvedela som sa, že Sapkowski píše ďalšiu knihu o Geraltovi a na ňu sa veľmi teším. Čítaj viac
Veronika
25.4.2018
hm...
Som veľkou fanúšičkou Zaklínača a sveta, v ktorom sa pohybuje, ale táto kniha (čítala som ju ako prvú) ma takmer odradila od ostatných.
chýbala jej ľahkosť a veľmi som bojovala, aby som ju vôbec dočítala. Ak sa niekto chystá čítať komplet o Geraltovi, neodporúčam, aby začínal práve s touto knihou.
Čítaj viac

Čítaj viac
Kúpte spolu
Zaklínač  - Bouřková sezóna - Andrzej Sapkowski
Zaklínač VII. - Paní jezera - Andrzej Sapkowski
27,75 €
Ušetríte 1,76 €

„Ak sme po prečítaní knihy len takí, akí sme boli predtým, buď sme zlí čitatelia, alebo kniha nebola umeleckým dielom.“

Jesenská