Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilObľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Super počtení. Adina je chytrá a šikovná hlavní hrdinka a její přátelství se vzdělaným krysákem Alfrédem tvoří jádro celého příběhu. Společně prožívají velké dobrodružství - musí zachránit Alfrédovu kroniku ze spárů zlotřilého společenství. Překáží/pomáhá jim v tom i kočka Kleopatra, za mě naprostá ikona.
Pro knihy o knihomolech mám slabost a tady se jich našlo požehnaně; roli v příběhu sehrála i knihovna v Klementinu. Krásná obálka nastavila laťku dost vysoko a knížka nezklamala, slupla jsem ji během dne.
Pokud máte rádi starou Prahu, tajná bratrstva anebo krysy, určitě můžu doporučit. A dojde i na vynález knihtisku!
Čtení Pidižvouka je prostě sranda, ať už je vám devět a dokážete soucítit s Adamem, který má na krku malého Honzíka, nebo máte naopak starší příbuzné, kteří ne a ne poslouchat, ačkoli kdyby bylo po vašem, nemuseli jste teď sedět v prasečím vězení...
Sám racek Pidižvouk je morálně šedý hrdina, tak jak to máme my dospělí rádi, a Adamovi nedá nic zadarmo. Svět pod kuchyňským dřezem děti celkově vůbec nerozmazluje, je plný nástrah a jeho přátelštější obyvatelé věří, že si Adam s Honzíkem poradí sami. A taky že jo.
Další kniha s naprosto bombovou obálkou. A uvnitř na čtenáře čekají stejně krásné černobílé ilustrace (ilustrátor Levi Pinfold je pro mě objevem roku).
Příběh o přátelství malé dívky, na kterou nemá tatínek vůbec čas, a opuštěného ledního medvěda je kouzelný nejen díky obrázkům - zápletkou připomíná film Zachraňte Willyho a každý, kdo si přečetl o medvědových očích, si ho musel nutně zamilovat (kdybych já tak mohla krmit medvědy burákovým máslem a sušenkami...).
Pro děti na prvním stupni, zvlášť takové, které mají rády zvířata, je to ideální četba, a neznalému čtenáři hezky představí problém globálního oteplování. A navíc bude i film.
Největší předností Bájných tvorů je svět plný kouzelných bytostí - krásná obálka slibuje magický zážitek a knížka nezklame, jenom těch draků je tam nějak málo.
Mal s kabátem, který nutně potřebuju, trochu připomíná Lyru ze Zlatého kompasu (a podobně hraje na nervy čtenáři, který by si přál, aby se dítě rozhodovalo jako informovaný dospělý), a Christopher je zlatíčko, nejlepší postavou je ale kapitán Nighthand, bručoun se srdcem na pravém místě.
Barvitý svět má jednu nevýhodu - je toho v něm tolik, že autorka (hlavně v druhé polovině) nemá prostor k tomu, aby se jednotlivým postavám a tvorům dostatečně věnovala. Ke konci jsem tak měla pocit, jako by s všudypřítomnou akcí jen odškrtávala položky ze seznamu. Vzhledem k tomu, že se jedná o první knihu v sérii, se podle mě dala klidně rozpůlit a více rozepsat. Uvidíme, co přinese druhý díl.
Tahle kniha se hrozně dobře hvězdičkuje (jasný plný počet) a ještě lépe doporučuje, ale píše se mi o ní těžko.
Šálivá hra světla sleduje život rakouského režiséra G. W. Pabsta, který oslňoval v éře němých filmů a po neúspěchu v Hollywoodu točil v nacistickém Německu. Skrze jednotlivé kapitoly jej vidíme očima nejrůznějších lidí - asistenta, syna, manželky či matky. Nejhrozivější jsou pak části psané z pohledu samotného režiséra, neboť právě skrze něj se poprvé setkáváme se statisty Leni Riefenstahlové (vypůjčenými z koncentračního tábora), ministrem propagandy Goebbelsem a koneckonců i s pravou tváří domovníka Jerzabka, o kterém se mi asi budou ještě dlouho zdát noční můry.
Kniha je rozdělena na tři části - Venku, Uvnitř a Poté, a protože je napsaná velmi sugestivně, čtenář se drží každé stránky Venku a modlí se, aby k Uvnitř vůbec nedošlo. Bohužel marně. Atmosféra válečných let byla tak tíživá, že jsem si musela dávat mezi kapitolami den volna, ačkoli jinak bych takhle dobrou knihu slupla jako malinu.
Každopádně to za to stojí, jak se čtenář přesvědčí už v první kapitole (která je asi tím nejlépe napsaným úvodem, jaký jsem za posledních pár let četla). Pochvalu zaslouží i skvělá obálka a perfektní překlad.
Perfektní záležitost. Pro fantasy i detektivky mám slabost, jen málokdy mám ale možnost užít si obojí dohromady, a tohle byla jízda od začátku do konce. Někteří zmiňují pomalejší rozjezd; já si naopak pochvalovala okamžité vhození do vyšetřování. Vraždy byly vysloveně delikatesní, vyšetřovatelka Ana je dokonale uhozená a Kol je koťátko, závažnost situace se navíc exponenciálně stupňovala, až jsme se přiblížili zhroucení systému (což hodně můžu).
Četla jsem dvakrát hned po sobě a pořád je to skvělý. Jenom nutně potřebuju někoho, s kým budu moct probrat původ leviatanů...
