Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilObľúbené literárne žánre
Moje aktivity
Témata komplikovaných až dysfunkčních rodinných vztahů jsou v tuzemské literatuře velmi populární, z pera Hanišové se však zdají nevyčerpatelná. Autorka vždy vystaví neotřelý příběh, kdy stránky mizí pod rukama a i když to bolí, musíte číst dál. Ano ano ano, skvělé čtení. (A pro ty, co se čtení této knihy bojí stejně jako já - není to jen o houbách!)
Když zmerčím knihu, která velmi důležitá témata zpracovává pro mladší čtenáře, zpozorním. Je jednoduché sklouznout k nechtěnému zlehčování problému nebo nejít dostatečně do hloubky. Holky odnikud jsou ale za mě zvládnuté na jedničku ve všech ohledech, je to kniha citlivá a zároveň přibližuje témata znásilnění, feminismu a misogynie přístupně a s respektem k ožehavosti.
Jiřího Hájíčka vnímám jako jednoho z předních současných českých autorů. Dokazuje to nejen Selským barokem a Rybí krví, ale právě i knihou Dešťová hůl.
Postavy nevykresluje pouze jako vesnické balíky a městské snoby, je vidět komplexnost postav i vyprávění a nejen kvůli ní je dílo báječné.
Mimochodem - i graficky je moc povedená!
Příběh o ženě, která je lehce sebestředná, nešťastná a nejvíce touží po dítěti. Když dítě má, nefunguje to.
Hanišová už touto svou prvotinou ukázala svůj um zachytit komplikované dysfunkční vztahy jako málokterý autor. Příběh je bolavý, ale vystavěný a napsaný tak, abyste se od něj nemohli odtrhnout.
Cop je jedna z těch "přístupnějších" odeonek, které se budou líbit nejvíce lidem. Citlivě popisuje osudy tří žen, které spolu zdánlivě nemají nic společného. Naopak, nemohou být rozdílnější. Autorka si s příběhem a jazykem vyhrála a dostala z něj maximum.
Má nejoblíbenější kniha od autorky. Na jedné rodině ukazuje smutek, bolest i lásku, v jejichž pozadí stojí velké historické události. Mornštajnová tuto techniku ovládá bravurně a přečtu si ráda všechno, co jí v budoucnu vyjde :)
Mornštajnová už několikátým příběhem dokázala, že její technika zasazení obyčejných postav do různých tuzemských historických období je skvěle funkční. Se Slepou mapou byly Tiché roky za mě nejlepším čtením, které jsem od autorky četla. Přečtu si vše, co vydá, i když si příběh nejspíš nebudu pamatovat navždy. :)
Velmi citlivé vyprávění o mladé dívce a její rodině v prostředí Nigérie. Stěžejním bodem je postava jejího otce, který je na první pohled vysoko postavený lidumil, doma členy rodiny terorizuje. Citlivé, výborně napsané, 5/5.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih na světě. Spousta důležitých témat - rasa, přijetí, hledání sama sebe... plus Ifamelu a Obinze. Mi-lu-ju.
Soukupová za použití tří sester-vypravěček vykresluje komplikované rodinné vztahy, jak je u ní zvykem. Každá z protagonistek má zcela jinou povahu a životní cíle, je perfektně vidět "pod pokličku" a moc doporučuji, pokud Vás podobné příběhy ba!
