Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilObľúbené literárne žánre
Moje aktivity
All About Love jsem si koupila před dvěma lety v Londýně a přečetla ji letos, což se mi stává pravidelně teda
A tady je to škoda - feministickou ikonu bell hooks & její přemýšlení o lásce a čeho všeho se v tomhle světě dotýká jsem si užila a spoustu toho podtrhala. Nebudu prozrazovat víc, čím míň toho víte, tím víc vás toho překvapí a dostane.
Masterpiece! Pokud vám nevadí (možná spíš vyhledáváte) nesympatické hlavní postavy, problematické ženy, zajímavé ženy, kterým můžete "nakouknout do hlavy". Boy Parts je kniha plná každodennosti fetiš fotografky, jejího přemýšlení a mnoha scén, které tu každodennost nabourají. Je to kniha sarkastická, vtipná a výborně se čte. Asi se nebude líbit úplně všem, ale já si ji zamilovala a chci od autorky přečíst všechno.
Roky jsou unikátním memoárem významné a nesmírně zajímavé ženy.
Při čtení máte pocit, jako byste listovali albem fotek, fragmentů dnů, pocitů... Při čtení jejích vzpomínek máte pocit, že cítíte, jak kolem Annie tenkrát voněl vzduch.
Nakouknout na svět mezi lety 1940 a 2006 Francouzky, která je ke světu nesmírně vnímavá, svá a zažila toho tolik, pro mě bylo neskutečně obohacující.
Tahle nonfiction bichlička je báječná, ale náročná, heavy. Mapuje globální dějiny feminismu přes hned tři století. Spousta z nás zná feminismus bílých privilegovaných žen a tzv. vln, které považujeme za kompletní historii bojů za genderovou rovnost. Tahle knížka ale ukazuje boj za ženská práva (a nejen ta - intersekcionalismus, oujé) po celém světě.
Nepřekvapivě se boje za rovnoprávnost liší podle kultur, tříd, rasy a není (ani to nemůže být) jedna vlna, jak ji někdy líčí Západ.
Doporučuju k přečtení všem, kdo chtějí porozumět feminismu z téhle stránky, teda především jeho kořenům a nejen západní historii.
Velmi přístupně napsaný příběh kluka, kterému se k jeho smůle líbí kluci. Smůla je to z toho důvodu, že bydlí na francouzském venkově a jeho okolí by to z něj raději vymlátilo, i když jim to nikdy explicitně nepřiznal. Měl ovšem smůlu i v tom, že nesl vlastnosti, které se v očích jeho okolí stereotypně pojí s mužskou homosexualitou, mezi ně například počítán i vyšší hlas. Je to sonda do vědomí hlavního hrdiny a jeho nejbližších, kteří mu ale blízcí nejsou vlastně vůbec. Ale trhala mi žíly, to teda jo.
Tyhle fragmenty jsou povídkovou sbírkou řešící rodinné vazby, život jako takový, stárnutí a na pozadí ročních období vykresluje s těmito tématy spojené změny. V povídkách najdete zlomové životní situace i zdánlivě běžné dny, je to čtení nostalgické a melancholické.
Jó, jak já jsem ráda, že jsem po Jezeru na Bellovou nezanevřela.
Krásný autobiografický komiks o životě jako nebinární člověk. Maia Kobabe se v něm otevírá o svém dospívání a nástrahách, které v tu dobu řešíme všichni, ať binární, nebinární či kdekoli mezi.
Jedním z mých velkých přání na světě je, aby se lidi respektovali i s jejich jinakostmi, což se dělá lépe, když si lidi navzájem rozumí. Čtěme knihy o jinakosti, prosím, budeme víc rozumět a bude nám tu líp.
S elegancí ježka pohltí všechny, kteří o světě přemýšlí často a rádi, vyžívají se ve filozofických úvahách, ale nechtějí číst Nietzscheho spisy. Nenásilně předestírají myšlenky dvou zcela odlišných vypravěček, které ale koukají na svět velmi podobně, ač je to dvanáctiletá dívka z bohaté rodiny a padesátiletá domovnice.
Knih, kde se nějakým způsobem řeší otázka rasy, vychází v současné době poměrně hodně. Otázkou zůstává, jestli to někdy bude dost. Na příběhu Emiry je vidět nespravedlivé jednání kvůli barvě pleti v současné době, v době internetu a v situacích, které jsem v knize ještě nezaznamenala. Velmi doporučuji se po knize podívat a získat další vhled na problematiku rasy (zvlášť pokud si myslíte, že je to problém dob minulých, protože bum, není).
Rekonstrukce mě bavila velmi, umím si ale představit, že ne každý čtenář to může vidět stejně. Je to velmi přemýšlivá kniha, která zkoumá psychiku mladé hlavní hrdinky a jak se vyrovnává s tragédií, možná až traumatem, ke kterému přišla v dětství. Tento až morbidní počin její matky je možná extrémní, sama jsem ho vnímala spíš jako symbol jakéhokoli traumatu, které rodič dokáže dítěti způsobit. Doporučuji k přečtení a popřemýšlení.
