Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilObľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Toto je příběh z dávných časů. Z času mýtů a legend, kdy antičtí bohové byli malicherní a krutí a stíhali lidstvo útrapami. Neexistovalo Uložto, Netflix, Zkouknito, ani nic podobného, kde by se dalo vidět či sehnat cokoliv, ale byly tady *šeptem* torrenty. Z nějakého důvodu, který mi tehdy přišel naprosto zásadní, jsem se rozhodla, že potřebuju vidět film Smažená zelená rajčata. I jala jsem se tedy stahovati a na stažení filmu jsem čekala skoro půl roku. Ano, děti, i tak to tehdy fungovalo. Pak jsem kdesi splašila titulky a na ten zázrak jsem se podívala. A světe, div se, on to zázrak byl! Nevím, co mi na něm tak učarovalo, asi úplně všechno, ale od té doby je to jeden z mých nejoblíbenějších filmů. A nedávno jsem zjistila, že existuje i kniha. A vyšla u nás. Tak jsem do toho šla.
A o co tam vlastně jde? O život. O obyčejné příběhy obyčejných lidí z neobyčejně obyčejných a přesto neobyčejných životů. Složité? Ani ne….
Kniha se odehrává ve dvou rovinách – první se odehrává v osmdesátých letech, kdy se čtyřicátnice Evelyn Couchová náhodně a nečekaně spřátelí se starou paní Ninny Threadgoodeovou, obyvatelkou domova pro seniory „Růžové terasy“. Evelyn je nešťastná. Manžel o ni ztratil zájem, myslí si, že je tlustá, stará, ošklivá a nezajímavá. Nemá radost ze života a jediné, co ji naplňuje, je jídlo. Doslova. Při jejich prvním setkání Ninny načne příběh ze svého mládí, který se odehrává od dvacátých let dvacátého století v malém městečku Whistle Stop v Alabamě – naše druhá dějová linka. Ve vyprávění představí Ninny Evelyn své přátele a postupně jí začne odkrývat jejich osudy. Osudy plné štěstí, neštěstí, lásky, manželství, kolébky i smrti. Osudy zajímavé, překvapivé a různorodé jako život sám. Velké lásky, velké ztráty, velká tajemství a velká přátelství. Zamilujete si rošťáckou zaklínačku včel Idgie, půvabnou Ruth, Pahýla, Sipsy, Big George, Smokeyho… Všechny postavy a postavičky nějakým způsobem vázané na Whistle Stop Cafe – bistro, které si spolu založily Idgie a Ruth a ovlivnily tak všechny obyvatele městečka. A ovlivní i Evelyn.
Jednotlivé kapitoly jsou prokládány střípky z The Weems Weekly – týdenního zpravodaje Whistle Stop v Alabamě. Informují nás o událostech velkých, historických, ale spíše o těch „malých“, které se týkají každodenního života tamních obyvatel. Dozvíte se spoustu zajímavostí o místních a je to příjemné a milé proložení mezi hlavními dějovými linkami.
Nečekejte žádnou veleakci, jen spoustu příběhů, které dávají dohromady mozaiku života. Děj je zbytečné popisovat, je to víceméně neobsáhnutelné, ale kniha se dotýká domácího násilí, rasismu i předsudků typických pro jižanskou mentalitu (nejen) minulého století, i jiných závažných témat. I přes tragické osudy některých hrdinů příběhu na člověka působí spousta pozitivní energie a kniha má na mě feel-good účinek. Uklidňující, konejšivý, že všechno bude nakonec dobré.
Poznámka na závěr: desky knihy mají nádhernou strukturu.
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Takže válka. Nikoho to nepřekvapí. I zkratka názvu (ACOWAR) napovídá, o čem tato kniha je. Válka je opravdu všudypřítomná, mluví se o ní, probíhají přípravy, plány, sezení a líté boje, a čtenář ví, že k ní dřív nebo později musí dojít. Válka (i vše, co jí předchází) je tu surová, zbytečná, krutá a opravdová. Asi jako každá válka. Naštěstí to není jen o válce.
Feyre se docela rychle naučila dvorské intriky a dokáže být pěkně vypočítavá a vychytralá. V ACOWARu se představí i jako skvělá herečka, rázná a chytrá Vladařka a potvrdí, že je rychle uvažující a obětavá bojovnice. Třetí díl sice není tak úžasný a dechberoucí jako díl druhý, nicméně ani tady není nouze o překvapení - dočkáte se nečekaných spojenectví, velkých odhalení, opět se všechno zamíchá a nebudete chvíli vědět, čemu a komu věřit, kdo je a kdo není zas tak úplně špatný. Postavy, které nenávidíte, se můžou stát vašimi oblíbenými, některých vám bude líto, některé budete nenávidět ještě víc. Nouze není ani o žhavé scény, i když ustupují do pozadí a dávají přednost spíše tématům rodiny, spojenectví, přátelství a pravé lásky. A pravdy - pravda zde hraje velkou roli.
Objeví se i nové zajímavé postavy - jsem moc ráda za některé "monstra", Vladaře a jejich společníky, klidně bych uvítala, kdyby o nich bylo řečeno víc, ale snad se dočkáme nějakých doplňujících příběhů z minulosti v dalších knihách. Kromě Vladařů se můžete těšit na odporné postavy, které můžete nenávidět, opovrhovat jimi a přát jim smrt.
S. J. Maas umí pracovat s textem - její jazyk je bohatý, čtivý, postavy propracované a reálné a zbožňuju její popisy míst, lidí, oblečení, barev, chutí, vůní, pocitů - všeho. Chrlí na vás toho tolik, že knihu člověk zhltne až příliš rychle a rád se k ní pak znovu vrací, aby našel nové věci, kterým předtím tolik nevěnoval pozornost. Aspoň já to tak tedy mám. Navíc moc dobře pracuje s napětím čtenáře - i když jsou některé věci předvídatelné a říkáte si, že to bylo jasné, na další straně vás překvapí úžasným či strašlivým odhalením. Kromě toho, že někdy využívá jména z mytologie, která postavám opravdu sednou, moc chytře dokáže do svého příběhu začlenit prvky z klasických pohádek - o Krásce a zvířeti z prvního dílu teď nemluvím, spíš taková malá připomenutí nějaké té známé scény - popelkovské přebírání čočky a popela v prvním díle, všudypřítomné rampelníkovské dohody (v ACOWARu vtipně použitá vsuvka i s prvorozeným), v této knize jsem narazila nejen na motivy ze Sněhurky a pohádky o Rumplcimprcamprovi, ale třeba i na Labutí jezero. O některých postavách a příbězích se autorka vždy jen letmo zmíní a vy pak toužíte vědět víc, znát všechny ty příběhy v pozadí - jaké to bylo, když Stryga byla zlou královnou ze Sněhurky, jestli je Kostěj ten, kdo vládne Labutímu jezeru a jestli je to TEN Kostěj Nesmrtelný, kterého známe z ruských pohádek; chcete číst dávné příběhy o Amren, o historii dvorů a Vladařů, o celém Prythianu i jiných vílích územích.
Kniha je již klasicky velice čtivě napsaná, 700 stran v angličtině vám pak přijde jako nic, chcete víc a je vám líto, že už příběh končí. Asi proto už ji mám přečtenou čtyřikrát. Sarah prostě umí a série Dvorů je pro mě špičkou mezi YA literaturou. Třetí díl není tak dechberoucí jako bezkonkurenční dvojka, ale abych byla upřímná, Mlha a hněv pro mě byla dokonalou knihou díky flirtující, popichující se a uhánějící se dvojici Feyre - Rhysand. Tady už jsou trošku "usedlejší", i když jejich láska pořád září a přechází k vám z každé stránky. A vy je milujete. Vy JI milujete - dokonalou, osudovou lásku, jakou svět nespatřil. Lásku mezi nejmocnějším Vladařem, jaký kdy v Prythianu existoval a mocnou bytostí s lidským srdcem, která vzešla ze všech dvorů.
Moc bych chtěla, aby se další knihy orientovaly na postavy, které známe. O nikoho dalšího nestojím, jen vědět víc o těch, se kterými jsem se už v knihách setkala.
S A Court of Wings and Ruin (Dvůr křídel a zmaru by byl opravdu pěkný překlad) jsem si opět prošla celou škálou emocí a vybrečela jsem jezero slz, protože Feyre a Rhysand jsou moje nejoblíbenější dvojice v celé mé knižní i filmové historiI a já s nimi prožívala všechny jejich radosti, ztráty i smutky.
Po dlouhé době kniha, která mě totálně strhla příběhem a hlavní hrdiny jsem si okamžitě zamilovala. Přečetla jsem ji s jednou přestávkou, kdy jsem musela do práce, na jeden zátah. Prostředí nádherné, postavy promyšlené a přirozené, moc se mi líbilo, že klaďasové nebyli zas tak bez poskvrny a záporáci nebyli absolutní neopodstatněné zlo, dokonce i ty největší hrůzy jste mohli pochopit (i když ne schvalovat), když jste se do postav dokázali vžít. A jelikož já se vžila, tak jsem se strachovala, fandila, děsila, tloukla se do hlavy, jak může být někdo tak zabedněný, radovala se, plakala (moc), dokonce jsem se i zamilovala (do Rhysanda, na první pohled, jakmile mi vyskočil v hlavě). Celkově jsem knihu velmi prožívala a nemůžu se dočkat pokračování. Není to tedy kniha, kterou bych přečetla a pak na ni zapomněla. Má v sobě opravdu všechno - napětí, lásku, zradu, nenávist, akci, tajemno, vášeň (tolik vášně!), magii, i trochu umění, pochopení, dojetí, je prostě taková lidská a opravdová. Pro mě zatím nejvíc strhující a nejemotivnější kniha, co jsem letos četla.
Jackaby pro mě byl největším knižním zklamáním loňského roku. Tolik jsem se těšila na excentrického šílence ve stylu Sherlocka či Doktora, které tolik miluju, v tajuplném příběhu a krásném prostředí, ale nedostalo se mi ničeho z toho. Postavy byly plytké a bez zajímavějších charakterových rysů a vůbec jsem si je neoblíbila, na "emancipovanou" slečnu Rookovou jsem byla téměř alergická, fantastický potenciál totálně nevyužitý a děj tak nudný a předvídatelný, že už před půlkou je vám jasné, kdo je padouch a kdo podivný hrdina. Knihu jsem pořád odkládala a nebyla jsem schopna ji dočíst, jak mě mrzel ten promarněný potenciál. Všem, co čekají něco víc než epizodu průměrného fantasy seriálu, nedoporučuju.
Kvalitu zápisníků Paperblanks je zbytečné řešit - jsou z na pohled i na dotek kvalitního papíru, vždy stylové a originální. Do takových věcí se vyplatí investovat. A nic, co na sobě má motiv z Gutenbergovy Bible, nemůže být jiné než nádherné...
Paperblanks - Genesis - SLIM - linajkový
5,0
14,07 €
Stejně jako všechny Poeovy povídky jsou i tyto založeny na tísnivé atmosféře a pomalu budovaném pocitu nejistoty až strachu. Poe je génius.
Klasika od klasika. Není co dodat. Vyplatí se koupit i další dvě "černé" knihy od Poa - ať to v knihovničce pěkně vypadá. Knihou od mistra hororu nikdy nic nezkazíte.
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Kdyby vznikla kniha Robinson Crusoe v Horách šílenství, tak by to bylo něco na tento způsob. Úžasně dobrodružné, napínavé a čtivé. Místy trochu hororové, celou dobu velice atmosférické, tak jak to Poe umí.
Povídky se sice kvalitativně liší, ale v globálu kniha vychází pořád skvěle. Část těchto zábavných a někdy lehce děsivých (nejen) kraťoučkých příběhů se klidně může rovnat delším povídkám.
Nádherné snové a melancholické pohádky + úžasné jednoduché ilustrace. Není moc vhodné pro malé děti.
