Monografie představuje vývojové proměny výuky ekonomie v českých zemích od zavedení ekonomie mezi učební obory na vysokých školách do konce XIX. století. Úkolem výuky ekonomie v tomto období byla výchova odborníků pro veřejnou správu. Na přelomu XIX. a XX. století se podřizuje i úkolům, plynoucím z potřeb podnikání a z potřeby přípravy učitelů pro obchodní školy.
Zabývá se proměnlivostí obsahu výuky ekonomie v závislosti na vývoji ekonomického myšlení. Věnuje pozornost kameralismu, syntéze kameralismu a klasické školy politické ekonomie, pokračuje německou historickou školou a školou rakouskou. Zachycuje vývoj a proměny oborů, v jejichž rámci se ekonomie v uvedeném období přednášela. Seznamuje s přístupy k výuce a pěstování ekonomické vědy významných a známých osobností jako byl například Friedrich von Wieser (1851-1926) nebo Albín Bráf (1851-1912) i s osobnostmi méně známými. Předmětem pozornosti jsou proměny forem výuky, charakteristika učebnic a učebních pomůcek, zkoušek, veřejných disputací apod.
Poutavým způsobem charakterizuje společné rysy a zvláštnosti výuky ekonomie na pražské a olomoucké univerzitě, na pražské a brněnské technice. Věnuje pozornost zvláštnostem výuky ekonomie po rozdělení vysokých škol na část českou a německou. Kniha je doplněna bohatým obrazovým materiálem, počínaje podobiznami některých osobností ekonomické vědy a výuky a ukázkami titulních stran významných učebnic a učebních pomůcek konče. Obsahuje tabulky, přehled různých prvenství ve výuce ekonomie a pěstování ekonomické vědy. Vydání knihy se opírá o grantový projekt GA 402/06/0275 s názvem „Vývoj ekonomie jako předmětu vysokoškolské výuky v českých zemích do roku 1948“.
