Publikace si klade za cíl odpovědět na otázku, zda není opravdu přípustné a možné změnit či pozměnit podstatné náležitosti demokratického právního státu (liberální demokracii). Tato otázka, jež se mimo jiné věnuje tzv. klauzuli „věčnosti“ a ústavním změnám, je jednou z klíčových otázek ústavněprávní teorie. V první řadě se kniha pokouší vymezit obsah pojmu demokratický právní stát, poté se zabývá hrozbami pro takový stát (a jeho hodnoty) i prostředky jeho ochrany před samotným ústavodárcem.
Kniha přináší argumentaci pro závěr, že klauzule věčnosti je procesním nikoliv materiálním „nástrojem“. Jejím cílem je překročit stín pouhého apelu a limitovat závazně praktickou „moc“, zachovat kýžené hodnoty a konzervovat politický systém, možná i strhnout masku legality násilné revoluci. Činí tak nikoliv v okamžiku zkázy systému na prahu revoluce, ale spíše průběžně, v politické i právní argumentaci, právě v průběhu procesu vzniku nových ústavních norem. Klauzule věčnosti věčnost nezajistí, spíše může pomoci ochránit konkrétní hodnoty, než se přežijí.