Německá protestantská theoložka a spisovatelka Dorothee Sölle (1929-2003) patří k nejvýraznějším osobnostem německého duchovního života. Zasazovala se o sociální spravedlnost, aktivně se angažovala v mírovém hnutí, upozorňovala na theologické souvislosti ekologických katastrof. Patří mezi představitelky theologie osvobození a feministické theologie. Oproti patriarchálnímu obrazu omnipotentního, kontrolujícího a vladařského Boha zdůrazňovala křesťanské propojení Boha se znevýhodněnými a trpícími. Křížem, na němž dnes trpí Kristus – Božství spojené s lidstvím –, je podle ní konzumní společnost orientovaná na zisk. V době ekologických katastrof je spolu s Ním křižováno i veškeré stvoření. Křesťané se proto mají politicky angažovat: ne jako spojenci mocných tohoto světa, ale jako hlas těch, kdo jsou různými způsoby umlčováni. Právě tyto její vý¬zvy vyvolávají dodnes kontroverze. Dílo
Mystika a vzdor představuje odvážný projekt „demokratizace mystiky“ pro náboženský život v sekulárním a pluralitním světě. Sölle v něm vychází z předpokladu, že mystika není oblastí pro lidi vyvolené či zvláštně disponované. Je to možnost každého člověka, takřka všelidská konstanta. Jejím vnějším projevem nemusí být stažení ze světa, ale naopak schopnost vidět Nevýslovné v různých a nečekaně se objevujících tvářích. 
