Hořící oheň

Kniha Hořící oheň, která vypráví o životě a pontifikátu Pia X., patří mezi nejlepší díla známého životopisce Wilhelma Hünermanna. Je plná života a humoru. Přídomek „hořící oheň“ je převzat z Malachiášova proroctví. Původně se papež Pius X. jmenoval Giuseppe Sarto, narodil se v prosté rodině v Riese, byl synem listonoše. Jako kněz působil v několika farnostech, v diecézní kurii i v bohosloveckém semináři. Ve věku devětačtyřiceti let se stal biskupem v Mantově a po devíti letech patriarchou v Benátkách.

V roce 1903 byl zvolen papežem katolické církve. Neměl velké vzdělání ani diplomatickou průpravu, ale obklopil se schopnými spolupracovníky. Usiloval o obnovu církve, kterou viděl ohroženou modernismem a vzmáhajícím se komunismem. Zasazoval se o to, aby se dostala více ve známost sociální nauka církve. Kléru zakázal nežádoucí angažovanost v politice a žádal po něm větší nasazení v pastoraci. Roku 1910 vydala Kongregace pro svátosti z jeho podnětu dekret, který dovoloval dětem přijmout první svaté přijímání a svátost smíření mnohem dříve, než tehdy bylo zvykem, už asi v sedmi letech.

Pius X. zemřel v roce 1914, začátkem 1. světové války. Už 29. května roku 1954 byl prohlášen za svatého.