Odchod ze země původu je fenomén, který se českou historií táhne po staletí. Málokdy v historii však zasáhl samou podstatu naší společnosti tak jako ve 20. století. Nemalá část exulantů stanula před branami utečeneckého tábora Zirndorf v Bavorsku. Duchovní i ekonomickou pomoc, radu i podporu jim tu neúnavně poskytoval táborový kaplan Pavel Kučera (1932).
Vzhledem k tomu, že Mons. Pavel Kučera stál v pomyslné „první linii“, mohl utečence poznat v jejich skutečném lidství. Kučera nezastírá, že mezi uprchlíky byli komunističtí agenti, nevyzrálé osobnosti, stejně jako lidi, kteří se exilem pokoušeli řešit své osobní problémy. Ty příběhy někdy bývají opravdu hodně bolestné…
A naopak: už v Československu, kdy pracoval jako dělník a měl kontakty na tajnou církev, ale i během čtyř desítek let strávených v exilu, se Pavel Kučera setkal s celou řadou inspirujících osobností. Hovoří např. o Josefu Beranovi, Pavlu Hnilicovi, Bóžovi Modrém, Járovi Kohoutovi, Karlu Krylovi, Anastázi Opaskovi, Tomáši Špidlíkovi, Štěpánu Trochtovi a dalších. A vyprávět, to Pavel Kučera umí!
Kniha Lágr zaznamenává dosud poněkud opomíjenou kapitolu české novodobé historie. Exulanti se snažili na dobu strávenou v táboře co nejrychleji zapomenout. Česká literatura by to ale dělat neměla.
