Nebýt Golema

Nebýt Golema studuje spisy pražského rabína Jehudy Löwa a vnímá ho jako renesančního filosofa spíš než legendárního mága. V jeho kabalisticky formulovaných popisech tvoření jako nadvlády myšlenky nad hmotou, v etice střední cesty a ve výkladech biblických zázraků nachází předchůdce kvantové fyziky, teorie relativity, postfreudovské motivační a transpersonální psychologie a systému vzdělání, který téměř v identické podobě o století později světu předal Komenský. Prokládá je událostmi z židovských dějin, strukturou židovské vzdělanosti a židovskými anekdotami. Místo obvykle zdůrazňovaných židovských dějinných tragédií zaostřuje na historické židovské úspěchy a snaží se vystopovat psychické a kulturní prvky, které k úspěchu přispívají. Zaznamenává Löwovo prolínání s českými dějinami, českou kulturou, českou psychikou a českými osudy a nalézá v něm několik prvků, které mají Češi se Židy společné a jimiž by mohli posílit svoji cestu k národnímu úspěchu.