Machiavelli kontra Samuelson a jiné texty k dějinám veřejné ekonomie

Z historie známe různé způsoby sbližování společenských cílů a cílů ekonomických aktivit, a různé podoby konvergence společenských a ekonomických institucí. Tato kniha se zaměřuje na evoluční a institucionální rozměr veřejného sektoru a klade důraz na konkrétní kapitoly z dějin oboru, díky kterým může čtenář nahlížet veřejný sektor z odlišné perspektivy. V této knize jsou některé z těchto kapitol zachyceny. Nejprve dvěma různými způsoby odpovídá na otázku, kdo a proč nám vládne. Následně zkoumá kořeny ekonomických i mocenských institucí při zkoumání instituce daru, z níž podle některých teorií vzešly nejen trhy, ale i systémy zdanění i sociálního zabezpečení. Budeme moci sledovat, jak k růstu blahobytu může přispět větší zapojení soukromého zájmu, jako tomu bylo v Janově, či naopak zdůraznění společného úsilí o obecné dobro, jak bylo typické pro jezuitské redukce v Paraguayi. Na příkladu instituce otrokářství si ukážeme, jakou roli hraje v ekonomii morálka a jak důležité je tzv. umění ekonomie, utvářející systém pravidel pro dosažení daného cíle, spojující v sobě pozitivní a normativní ekonomii. Připomeneme si, že tzv. veřejné statky lze poskytovat soukromě a naopak soukromé statky lze poskytovat veřejně, neboť firma může vystupovat v roli státu, jak učí příklad britské Východoindické Společnosti, a stát může vystupovat v roli firmy, jak víme ze zkušeností s centrálně plánovanými ekonomikami.