V tomto románě zachytila T. Nováková výrazně revoluční rok 1848 na východočeském venkově. Zprávy o vyhlášení konstituce, naděje na zrušení roboty rozjitří robotniky. Nejrevolučnější část vesnice, venkovská chudina a malí chalupníci, aktivně prosazují svá práva, nečekajíce na císařské patenty. Bohatí sedláci naopak v obavě před revolučně naladěnou chudinou si ani nepřejí zrušení roboty. Tak rozpuštění kroměřížského sněmu a okrojovaná ústava vyvolává na jedné straně opravdové, hluboké zklamání, na druhé spíše uspokojení. Nováková v románě zachytila celý způsob života poddanské vesnice, popisuje kroje, zvyky i obyčeje, svět starých i mladých, všední i sváteční dny robotného lidu a ukazuje především, jak se česká vesnice začíná třídně diferencovat. Vedle toho si všímá i poněkud svobodnějšího, pokrokovějšího života drobných řemeslníků v městečku Bystrém i života popanštělé poněmčilé vrchnosti královského města Poličky.. Frontispice Aloise Moravce. 10400 výt.