Metresy

Metresy - vydržované milenky mocných mužů - byly vždy buď zbožňovány jako princezny z pohádky a ovlivňovaly významná rozhodnutí svých milenců, nebo byly zatracovány a považovány za prokletí země. Přitom si dovolily pouze jediné: našly odvahu vzepřít se své předem dané roli a prožít život jinak než v manželství či za zdmi kláštera.
V knize se setkáváme s osudy tří takových žen.

V prvním nás autor zavádí do renesančního Říma. V tehdejším sídle malířů, básníků a slavných sochařů žilo i mnoho prostitutek. Některé zcela ovládly i jednání prostopášných papežů, jako třeba mladičká Giulia Farnese, do níž se zamiloval kardinál Borgia, pozdější papež Alexandr VI. Do Říma přišla jako naivní děvče z prostředí venkovské šlechty, aby si posléze připravila půdu pro nevídaný vzestup své zchudlé rodiny.

V pověstném istanbulském harému si vybojovala přízeň mocného sultána Süleymana, všemocného vládce Osmanské říše, křesťanská otrokyně Roxelana. Později tak získala aktivní vliv na politiku země, neboť dokázala vybudovat rozsáhlou síť špionů, kteří ji s předstihem informovali o všech podstatných záležitostech.

Na francouzském dvoře měly metresy své pevné místo především v 17. století. Ludvík XIV. se kromě politiky, diplomacie a vojenství pilně věnoval Louise de La Valiere a poté madame de Montespan. Za Ludvíka XV. dosáhla známá kurtizána madame de Pompadour mocenského postavení, které bylo srovnatelné dokonce s postem ministra...