Název Moravské křižovatky odráží postavení Moravy ve středoevropském mladším pravěku v dlouhém časovém úseku od doby bronzové po stěhování národů. Díky poloze při nejvýznamnějších komunikačních trasách napříč Evropou, tj. při jantarové stezce a podunajské cestě, přijímala Morava impulzy, ideje i hmotné produkty, a jistě také skupiny osob z různých částí Evropy. Zároveň byla významnou tranzitní oblastí. V době bronzové a halštatské je pro Moravu charakteristická otevřenost vůči západní i jihovýchodní Evropě a vazba ke střednímu Podunají. V době laténské vytvořila Morava spolu s jihozápadním Slovenskem a Dolním Rakouskem kulturně příbuznou oblast, vymezující se vůči Bavorsku i Čechám. Takovou rozmanitostí hmotné kultury, jakou vidíme v tomto středoevropském prostoru mj. v laténských hrobech, s prvky i artefakty původem z nejrůznějších částí Evropy, se může chlubit málokteré území. Také v době římské byla Morava, bezprostředně sousedící s římským limitem, velmi blízko ohniskům tehdejšího politického a ekonomického vývoje. Poloha na rozhraní mezi kulturními zónami hrála významnou roli i v období stěhování národů.
Poznání moravského mladšího pravěku se v minulých desetiletích neobešlo bez Miloše Čižmáře, který mu zasvětil celou svou badatelskou kapacitu a obohatil ho rozsáhlou vlastní činností terénní i publikační. Navazoval tak na nejvýznamnější moravské badatele, jejichž přínos si dobře uvědomoval a které připomínal celé odborné veřejnosti (mj. obnovil edici Postavy moravské archeologie, jejíž první svazek byl věnován I. L. Červinkovi). Spolu s prof. V. Podborským, k němuž se hlásil jako ke svému nejvýznamnějšímu učiteli, se podstatně přičinil také o to, že dnes ve studiu celé této části pravěku s důrazem na dobu železnou vládne na Moravě i v jejím sousedství čilý badatelský ruch, na němž značný podíl mají mladí badatelé. Jejich úsilí Miloš Čižmář podněcoval a všestranně podporoval, ať již svou pedagogickou činností, zpřístupňováním archeologických materiálů nebo odbornou radou.
Tato publikace je věnována památce Miloše Čižmáře jako dík za práci, kterou pro moravskou archeologii vykonal. Šíře jeho díla a přínos pro celou řadu témat a podoborů se odrážejí v jednotlivých kapitolách, které se zabývají moravskou a středoevropskou tématikou od doby bronzové po stěhování národů, od sídlištní archeologie po problematiku pohřbívání, od rituálních aktivit a symbolické oblasti po ekonomiku a obchod, od kulturně historické analýzy až po archeometrický výzkum.
Doufáme, že tato kniha se stane jedním z podkladů pro nový pohled na archeologické prameny mladšího pravěku a přispěje k hlubšímu poznání středoevropských souvislostí. Bylo by třeba, aby Morava, území klíčového významu pro studium (nejen) středoevropského mladšího pravěku, byla více zkoumána v širším kulturním a geografickém kontextu. Zatímco regionální pohled je ve zdejší odborné produkci zastoupen dostatečně, významu Moravy by odpovídal evropský pohled pomocí nadregionálních studií a mezinárodních výzkumných aktivit. Věříme, že témata zde probíraná nebo alespoň naznačená se mohou stát impulsem k realizaci takových projektů, v nichž se projeví zásadní význam moravské archeologie pro řešení aktuálních problémů evropského pravěku.
