Kniha Berounské reminiscence je psána jako sága jednoho z berounských rodů – Sága rodu Křížů- v období 101 roku. Není v ní méně než 101 příběhů, legend a zkazek. První pokusní čtenáři se přou, kolik je v této knize zmíněno berounských občanů, postav, osobností, kolik je z toho současníků. Autor knihy Rudolf Kadeřábek stojí za počtem 101. Jen si není jistý, co tomu řeknou právě současníci, až se o sobě dočtou. Je současně zvědav, jak čtenáři přijmou, co nového se dovědí, nebo, že to věděli, neboť byli kdysi při tom nebo znali od svých předků, ale už to zapomněli...
Třeba, že právě z Berouna na frontu v roce 1914 odjeli básník Fráňa Šrámek a písničkář Karel Hašler. Nebo že prezidentský vůz T. G. Masaryka měl zvláštní kufr pro dary a výslužku od obcí, korporací a soukromníků. Z Berouna od Křížů si vezl Tatíček Masaryk plnou ošatku berounských oboustranně mazaných koláčů. Může být, že se přihlásí svědci, kteří byli zasvěceni do toho, kterak Václav Pavel Borovička padělal parfumerii pro sebejistý wehrmacht a směnky pro důvěřivé věřitele. Dosud nikdo se tak důsledně nezabýval událostmi květnové revoluce roku 1945 v Berouně a jejich protagonisty, jako tyto „reminiscence“. Jen někdo prošel za totality s Jiřím Muchou, synem Alfonse Muchy, tajně mlýnem a pekárnou U Křížů, aniž to postřehla bdělá a ostražitá závodní stráž. Kdo ví o důvěrném přátelství ing. Adolfa Kříže s kolotočářem a loutkářem Ludvíkem Laghim? Že odvrácená tvář restitucí po sametové revoluci má dosud nezhojené jizvy
