Třinácté století je ve střední Evropě dobou mimořádných společenských změn. Jedna z těch největších, zasahujících do struktury osídlení i společnosti souvisí se zakládáním měst a vznikem městského „stavu“, vyvíjejícího se k samostatné sociální vrstvě. Součástí urbanizace společnosti byl příchod tzv. žebravých řádů, které se v městské společnosti zrodily proto, aby v ní významným způsobem působily jako nástroj pastorace a jako nástroj přímého církevního vlivu. Tato publikace se zabývá zejména jejich hmotnou i duchovní kulturou, jejich vzdělaností a společenským i náboženským působením, o čemž pojednávají jednotlivé specializované eseje. Zvláštní akcent autoři kladou na samotné kláštery, na jejich architekturu, funkci a zapojení do městských organismů. Proto druhou část této knihy tvoří katalog více než šedesáti řádových lokalit, mapující současný stav jejich poznávání, často ještě v průběhu probíhajících výzkumných prací.