Pátá loď

Křehká výpověď o světě dospělých viděném očima dětí, stejnou měrou však i drsný obraz nazírání dospělých na dětský svět.
Citlivě (v ich-formě) napsaná kniha o životě dívky na pomezí dětství a dospívání. Svou matku smí oslovovat jen křestním jménem, aby jí nepřipomínala předčasné mateřství. Žije na ulici a v bytě plném podezřelých návštěv a večírků, kde své místo nemá ani ve vlastní posteli. Hledá lásku mezi Luciiným (matčiným) nezájmem, závislostí a depresemi a nezdá se jí zvláštní, když se nešťastnou náhodou sama na krátkou chvíli stane matkou dvěma kojencům. Dojemný a do masa se zařezávající text mrazí přirozeností, s jakou Jarka svůj příběh vypráví.
Příběh provázený nevykalkulovanou, čistou potřebou přilnout k druhému. Aby se člověk nestal jediným plavcem mezi loděmi, ke kterým se nechce nebo nemůže přiblížit. Čekaní na tu svoji, pro naši hrdinku pátou loď může být dlouhé. Do té doby se snažíme především udržet nad vodou.