Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
Jsem milovník knih a dobrých příběhů, více není nutné vědět.
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Drobná kniha Jasanové básně autorky Kateřiny Mandulové (ne, nejsem to já), vás pozve na svahy do jiskřivé zimy a na starých lyžích se proženete krajinou i duší autorky. Naivní poezie dle jednoduchého schématu přímočaře a s radostí popisuje svět kolem autorky a zve do něj každého podobného nadšence. Ilustrace jsou v knize úžasným doplněním a dýchá z nich mrazivá atmosféra radosti. Knížka je vhodná jako dar lyžařskému nadšenci nebo každému milovníku zimy a dýchne z ní na vás chlad i prosté štěstí z bílých vrcholků, které jen zvou k projetí na prkýnkách s radostí vyrobených.
Titul Vraždící děti autora Cliffa Linedeckera zavede čtenáře do hloubi deseti příběhů rodin s velmi špatným koncem. Jejich na první pohled nejzranitelnější členové se rozhodli z různých důvodů skoncovat s těmi, kdo jim měli být na světě nejblíže. Každý příběh je jiný a u přibližně poloviny z nich si čtenář uvědomí, že pachatel a oběť nemají tak jasně přiřazené role. Pokud pomineme příběhy majetku chtivých rozmazlených potomků, v knize se dočtete o případech hrubého zanedbání péče, sexuálního zneužívání i týrání pod vlivem náboženského fanatismu a to vše z rukou rodičů. Právě tyto příběhy jsou u následného soudu ty nejzajímavější, jelikož nejsou jednoznačné. I přes lákavé téma a poněkud nelíbivou obálku se však jedná o slabší knihu k tématu a jako celek se nebude jednat o nic, k čemu se úmyslně budete vracet. Kniha vám na první přečtení předá vše podstatné a je pravděpodobné, že i přes zdánlivou hrůznost tématu po jejím dočtení půjdete světem dál bez větších emocí.
Vraždící děti : Skutečné příběhy dětí, které zavraždily své rodiče
- Clifford L. Linedecker
3,0
16,43 €
Název knihy Bratrstvo tajných hrobů může evokovat nepovedenou parodii na indiánské příběhy, jedná se však velmi kvalitní počin z pera Viktorína Šulce zpracovávající vzpomínky špičky ostravské kriminalistiky, Luboše Valeriána. V několika tématických celcích prochází oba muži událostmi starými několik desetiletí a přibližují detaily vražd a dopadení pachatelů. Kniha postrádá prázdné emoce a zaměřuje se na skutečnou policejní práci a navazující práci dalších odborníků příbuzných oborů. Pokud hledáte kvalitní četbu v nyní tak žádaném žánru true crime, doporučuji sáhnout po tomto již starším kousku nabitém případy ze severní Moravy. I přes starší datum vydání je kniha stále aktuální a nabízí nesmírně zajímavý vhled do nedávné kriminální historie kraje.
Kniha Vraždící doktoři autora Colina Evanse obsahuje třináct příběhů lékařů, kteří se zpronevěřili původnímu poslání svého oboru. Třináct lékařů se z různých pohnutek rozhodlo k vraždě a to většinou na svých nejbližších. Každá kapitola sleduje případ od začátku až do pomyslného konce, a to v různých dobách. Oproti současné literatuře tohoto žánru probíhá nejnapínavější část boje v soudních síních a v práci obhájce i prokurátora. Kniha obsahuje méně emocí a větší důraz na řeč zákonů. Jedná se však hlavně o devadesátkový brak a je nutné jej brát hlavně jako odpočinkovou četbu, kterou po dočtení zapomenete.
Kniha Dokud není konec autora Filipa Saivera si dala za úkol popsat život Josefa Mašína v celé jeho šíři a slávě. Účastník třetího odboje a velkého útěku na Západ, velký podnikatel a kontroverzní osobnost nyní žijící v USA. Autor popisuje život rodiny Mašínových i zvůli dvou režimů drtících osudy jejích členů. Později s důrazem na Josefa Mašína sleduje jeho život na Západě a oslavným tónem seznamuje čtenáře s člověkem, který je jasným pánem svého osudu. Květnatá mluva knihy, stále se opakující obraty i nekritická oslava Josefa Mašína jsou mnohdy nechtěným zdrojem humoru v knize. Autor z důvodů, jaké zná jen on sám, přehlédl celou řadu faktů a skutečností i ze současnosti, kniha tak končí pohledem na část pravdy a v závěru text připomíná torzo. Většina si dokáže domyslet i ten nevyřčeny zbytek, ale není dobré řečené považovat za celou pravdu.
Rozlúčka s peklom je další ze série reportáží maďarského novináře Tvrtka Vujityho. Každá reportáž vypráví samostatný příběh o neskutečném utrpení i odvaze svých hrdinů. Ať už se jedná o mladé ženy deroucí se za svým cílem přes vážná zranění i smrtící nemoci, vesnici přeťatou arogancí totalitní moci nebo obec vzpamatovávající se po nesmírné tragédii, autor vše vykládá citlivě a bez patosu. Obchází trpělivě všechny svědky a předkládá jejich příběhy k dokreslení jednotlivých obrazů. Kniha je psána slovensky, pokud tedy v tomto jazyce zvládáte i číst, tak neváhejte nad další porcí pekelných příběhů i nekončící naděje.
Holčička ze známky je dílem několika lidí. Autorka Markéta Pilátová povyprávěla příběh paní Evy Haňkové a ilustrátorka Renáta Fučíková do knihy svým nezaměnitelným stylem vetkla střídmou barevnost vykreslující vzpomínky příjemné i bolestné. Příběh je rozdělen do dvanácti kapitol a pojednává o životní pouti dítěte v náruči prezidenta, později dospívající dívky v protektorátu a nakonec mladé ženy prchající před drápy totality za oceán. Jedná se o úžasné vyprávění, byť je určeno pro mladší čtenáře, i ti starší zde naleznou nádherný příběh spolu s ilustrací nelehkého života ve dvou totalitách a tíze exilu. Není to však pochmurné čtení a i přes mnohá příkoří paní Evy směřuje k naději, že každý má svůj domov a i svou šanci.
Kniha To je on! autorky Mileny Štráfeldové přibližuje život slavné české surrealistické malířky působící pod pseudonymem Toyen. Příběh jejího života je možné číst jako drama, kterým také byl. Kolem Toyen v knize sledujeme historické události, dobové reálie, fungování Devětsilu i kulturní revoluce různých velikostí a významů. Je to spletitá cesta, ovšem srozumitelná a čtenář tak dostane možnost pochopit velice zajímavé období českých dějin. Je však důležité knihu považovat za povedenou beletrizaci a nebrat každé její sdělení jako neochvějnou pravdu. Určitě se ale jedná o zajímavý titul a doporučuji jej neminout, protože má opravdu velmi široký záběr i mimo život Toyen, který je spíše rámcem příběhu než jedinou udanou linkou.
Kniha Hejno bílých vran je souborem rozhovorů s mladými dospělými, kteří z různých důvodů vyrůstali v ústavní péči. Vyprávějí nejenom příběhy o odebrání z nefunkčních rodin, ale také o svých prvních krocích mimo zdi dětských domovů. Mnozí nejistými dny prošli bez úhony, jiní si museli každý den tvrdě vydřít. Popisují osamělost, střet s realitou a bohužel i následky podvodů různých chytráků. Ty je uvrhly do další nejistoty. Všechny příběhy však spojuje naděje i touha jít dál. Mnozí se z nedostatku jiných možností vracejí zpět ke svým rodinám, jiní udělali tlustou čáru a odmítají jakékoliv spojení s rodinou. Rozhodně doporučuji k přečtení, svět viděný jejich optikou je mnohdy smutný, ale hlavně inspirující s ohromnou vůlí nezastavit se a jít stále dál za svými sny.
Kniha Souhvězdí slona autora Ivo Skopala je výseč přítomnosti několika osudů pod pomalu hasnoucími hvězdami. Jednotlivé postavy se prolínají ve vzájemném boji za vlastní existenci i spravedlnost. Autor v knize prochází sociálními vrstvami v tom největším kontrastu aby jasně ukázal, že zpočátku nemusí být nic na první pohled zřejmé. Každý má svou motivaci a jde tvrdě za svým cílem, mnozí však postupně zvolní krok a zvednou oči spolu s ostatními opět k nebesům. A vy je budete v průběhu čtení zvedat také s uvědoměním si dotírajících myšlenek o malosti sebe sama nad vyšší mocí. Nakonec je však vyšší mocí každý sám sobě. Proto zkuste projít spletitými chodbami několika na první pohled obyčejných životů, ve kterých se zrcadlí nejenom hvězdné nebe, ale i vaše tvář.
