Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
Jsem milovník knih a dobrých příběhů, více není nutné vědět.
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Vyprávění o životě velké šansoniérky a umělkyně, knihu sepsala její sestra Simone, která s Edith prožila velkou část života, její pády i nečekaná vzkříšení a byla jí nablízku až do konce. Život s Edith Piaf nebyl jednoduchý, byl však ve znamení lásky k životu a zpěvu a Edith jej prožila naplno, bohužel se všemi svými následky. Krásně a citlivě napsaná kniha.
Temné vyprávění příběhu o tom, že každý nakonec dostane to, oč si koleduje nejvíce... Další výborná kniha mistra nejen hororů.
Já, Bahia, zázračně zachráněná je vyprávěním děvčete, které jako jediné přežilo leteckou katastrofu, přišlo však při ní o maminku i klidné dětství.
Kniha je jednoduchým vyprávěním ze života dívky, prokládané blouzněním v rozbouřeném moři na kusu trosky letadla. Jako odpočinková četba bez nutnosti většího přemýšlení výborné, i přes velmi smutné téma.
Jediné mínus dávám faktu, že důvod ztroskotání letounu v knize uveden nebyl, a to ani v poznámce pod čarou, tyto informace je nutné, v případě zájmu, dohledat po vlastní ose.
Jedna z mála knih, která mě nesmírně zklamala. Děvče se prezentuje jako kniha vzpomínek na druhou světovou válku, v reálu autorka omílá několik zážitků z dětství při ukrývání před Němci, které si byla jako velmi malé dítě schopná vybavit a zbytek prokládá neustálou oslavou Sovětského svazu, chválou Stalina, Rudé armády a neustálým opakováním již řečeného.
Nerada bych shazovala vzpomínky v knize obsažené, ale dílko na mě působí jako snaha svézt se na oblíbeném žánru vzpomínek na druhou světovou válku i za daň, že většinu si nepamatuji, tak budu jen nadávat na své rodiče a popisovat věci, které s tématem už příliš nesouvisí. Nehledě na to, že některé části knihy byly opravdu nevkusné. Například popis první menstruace, která autorku potkala až dost dlouho po válce, je skutečně zbytečná.
Vyhnání Gerty Schnirch je tak trochu jiná kniha o druhé světové válce. Přibližuje osudy Němců i to, co bylo potom. Protože o tom poté se ví máloco. Málokdo o tom chce mluvit. Vůbec nikdo nechce nic přiznat. Protože emoce byly veliké a rozumu pomálu a strhnout se davem a vinu nechat na kolektivním vědomí bylo tak lákavé...
Kniha líčí nejen bolest těla po ráně pažbou do zad, ale i dlouhou tupou bolest potupy razítek a anonymních úředníků, kteří dokázali ničit životy i léta poté, kdy si již společnost hrála na mír a spravedlnost... Silná kniha, kterou by měl přečíst každý
Jednoduchý a čtivý thriller, který tentokrát svým stylem připomíná seriál Colombo, kdy Vám autor odhalí vraha už v půlce knihy, ale nechá Vás okusovat okraje stránek nad faktem, že se k němu Erika neblíží ani o píď. Pan Bryndza opět nezklamal a já knihou proletěla už za několik dnů s vážným problémem ji odložit a vrátit se do reálného světa.
Syrový pohled na válečný konflikt na Filipínách z pohledu japonského vojáka. O tématu bojů za druhé světové války a bitev mezi americkými a japonskými vojáky dnes mnoho knih nepojednává, ale těch několik stojí za přečtení. Není to lehké čtení a autor je až děsivě popisný a prostý emocí. Děsivé svědectví o prozitem pekle na jednom vzdáleném ostrově.
Příběh čistý jako křišťál, ale ne průhledný. Osudy několika rodin přervané válkou, jejíž členové se scházejí v pokoji se stěnami čistějšími než sklo a přitom má každý z nich zde své tajemství. Kolik jich však pokoj dokáže ukrýt? Neobvyklé čtení, které není pro běžného čtenáře. Ale ke kterému se jistě vrátíte.
Kniha Ester je nezvyklé dílko ze staré Ostravy, jejíž čas se nezadržitelně chýlí do války, ovšem se silným erotickým podtextem. Autor zachytil dospívání mladé dívky skutečně se vším všudy, s jejími myšlenkami i experimenty. Pokud se cítíte jako trochu puritánštější čtenář, zkuste něco jiného, pokud však podporujete experimenty stejně jako hlavní hrdinka, neváhejte a vyzkoušejte se také potulovat po ulicích Ostravy již minutého věku. Je veliká šance, že Vás to bude bavit.
Sinuhet svým vyprávěním, úvahami i myšlenkami překračuje dobu. Nejenom dějovou, tedy starého Egypta, ale i dobu vzniku knihy, tedy první polovinu 20. století. Nejedná se o snadný kousek na čtení a je třeba u něj přemýšlet, občas se zastavit mezi stránkami, zahledět se a uvědomit si. K tomu mnoho knih neponouká a i v tomto je Waltariho Egypťan Sinuhet výjimečný. Nemá šanci stát se dnes masově čtenou knihou, ale kdo jej pochopí, v tom zůstane. A rád se k němu zase po čase vrátí.
