Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
Jsem milovník knih a dobrých příběhů, více není nutné vědět.
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Případ Amelia autorky Kimberly McCreight je čtením o jednom mladém životě, který náhle skončil a o ženě, která se musela smířit s náhlou pravdou. Po smrti své dospívající dcery Amelie má její matka Kate pocit, že už nemá smysl se ani nadechnout. I tak se pomalu učí žít s novou realitou. Kráčet znovu dál, klást nohy jednu za druhou v cestě za smířením. Osud se jí však rozhodně podrazit nohy znovu. Kate jednoho dne dostane krátkou zprávu, která její nový svět rozbije na kusy. Její dcera Amelia nezemřela z vlastní vůle.
Příběh psaný z pohledu dvou osob v několika časových rovinách je hrůzným vhledem do života dospívajících lidí, kteří si dokáží během několika chvil vytvořit vzájemně ze života pekelnou výheň jen pro něčí pobavení. Prchavé, zbytečné, a když se jim podaří překročit tu tenkou linii života a smrti, náhle nikdo nic neví. Náhle se nic nemělo stát. Kniha není náročná jako celek, ale čtenáři mající doma už nějakého toho potomka dá zabrat nepříjemnými asociacemi hlodajícími v mysli. Protože Amelia byla vždy hodné dítě. Jednoho se však rozhodla překročit svůj stín a už jí nikdy nebylo souzeno se vrátit…
Primární strach autora Williama Diehla je thrillerem ze soudních síní a advokátních myslí. Po brutální vraždě arcibiskupa je dopaden jasný pachatel, mladý muž jménem Aaron Stampler. S krví na rukou a vyděšeným výrazem popírá svou vinu. Vše se zdá jasné natolik, že tento případ dostává za trest na starost osina v zadku mocných mužů, advokát Martin Vail. Není nad čím váhat, vše je předem dané. Martin však v případu odhaluje jednu nepravost za druhou a už brzy je jasné, že případ není tak jednoznačný, jak se zdá.
Osmdesátkový thriller plný tabákového kouře, usměvavých servírek z bistra a dialogů nad sklenkou whiskey ukazuje Ameriku tak, jak na ni z nahnědlých porevolučních seriálů vzpomínáme všichni rádi. Některé pasáže proto mohou dnes již vyvolat pobavený úsměv, což ovšem knize nijak neubírá na spádu a dramatičnosti. Akční jízdu však v úvodním dílu trilogie nečekejte. Spíše duševní souboje dedukcí. I tak je škoda tuto knihu úplně minout, je to příjemný příklad oné "starší školy" spisovatelů, kteří jsou na přebalu vyfocení v armádní kšiltovce a letecké bundě podšité beránkem.
Kniha Mozek nad mozkem autora Vladimíra Beneše nejstaršího je pozoruhodným souborem vzpomínek jednoho z průkopníků moderní neurochirurgie u nás. Autor nás provede svým dětstvím, seznámí s rodinou a pak se již vrhne na profesní vzpomínky. Nevyhýbá se ani politickým tématům a netají svůj vztah ke komunistické straně. Mluví otevřeně, jako ostatně v každé kapitole.
Pokud tedy máte v oblibě lékařské memoáry, je kniha Mozek nad mozkem zajímavou volbou. Jsou zde totiž také jednoduše popsány mnohé zajímavé případy z praxe a soudobých lékařských postupů, které v kontextu dnešní vědy působí až tragikomicky, pokud by nevedly přímo k těžko odvratitelným tragickým následkům. Dnes už však neurochirurgie funguje jinak a současné postupy jsou těžko srovnatelné s těmi popsanými v knize. Jedná se tak o jedinečné svědectví doby, které si stále zaslouží pozornost.
Kniha Normalizované životy autorů Adama Drdy a Mikuláše Kroupy je velmi těžkým čtením. Jedná se o knihu vzniklou na základě projektu Příběhy 20. Století, tvůrci se rozhodli část natočených rozhovorů pro televizní cyklus převést do knižní podoby. Vybrali několik důležitých příběhů, odpovídající fotodokumentaci a nechali příběhy z dob minulých pokračovat dál. Nalezneme v nich mnohé. Stud. Odpor. Hrdost. Často selektivní ztrátu paměti. Bagatelizaci. Daň nepěkné doby.
Forma vyprávění je lehce stravitelná a nejsou zde zbytečné složitostí, odbočky, vytáčky. Kniha je svědectvím, které někdo bude ochoten vyslechnout, jiný ne. Příběhy jsou z doby, kterou drtivá většina pamatuje, každý k tomu však přistupuje jinak a autoři se pokoušejí o pohled na dobu z mnoha stran. Vypovídají političtí vězni, homosexuálové, věřící, skalní komunisté, věrný příslušník StB, obyčejní lidé. Každý se svým pohledem, svými pocity, na které má plné právo. Je to čtení stejně hnusné jako ona doba. Doporučuji jej úplně každému.
Jiřina Štěpničková v knize Jindřicha Černého ožívá jako velká postava prken, která znamenají svět a později jako filmová herečka mnoha rolí. Její osobní život však postihla velká tragédie, která formovala zbytek jejího života i život jejího syna, dnes velmi známého syna a dabéra, Jiřího Štěpničky. Kniha samotná je však hlavně o něčem jiném. Mapuje profesní život velké herečky a velmi detailně se zaobírá i její předválečnou kariérou v divadle. O osobním životě herečky je zde opravdu nezbytné minimum, kniha je hlavně profesním životopisem, jež smutnou událost zmiňuje spíše jako vysvětlení k hereckému pádu a později k opětovnému vzkříšení.
Zájemci o represe let padesátých v našich zemích by měli sáhnout po jiné knize, tato patří opravdu spíše do rukou ryzím zájemcům o divadlo a profesní dráhu této velké herečky tělem i duší. Ostatní, zaměření mimo toto téma, mohou být poněkud zklamaní.
Musíme si promluvit o Kevinovi autorky Lionel Shriver je šokujícím souborem dopisů manželky manželovi. Eva a Franklin si kdysi přáli mít dítě a narodil se jim Kevin. Mělo to být završení jejich lásky a štěstí, vykročení na novou společnou cestu. Kevin se však stal nakonec jejich prokletím. A to zdaleka ne „pouze“ tím, že zastřelil ve škole několik svých spolužáků spolu s učitelkou.
Kevin svou existencí dokázal zničit mnohem víc.
Je to drsné čtení. Bolestné. Je chudé na krvavé scény, hlavní tahoun příběhu je psychologie matky a syna, kdy vztah příliš nefunguje a hledá se viník. Stupňující se napětí, kdy čtenář ví, co se stane a pomalu putuje k onomu, až se to stane, je hrou čtenáře a autorky A bolí to. Za všechny. I tak to doporučuji vyzkoušet. Ne jako sebetrýzeň, ale jako těžko uvěřitelný čtenářský zážitek, který ve vás dlouho zůstane.
Ostře sledované vlaky autora Bohumila Hrabala jsou již takovou čítankovou klasikou, příběh je na první pohled nenáročný a mladý Miloš Hrma, ve filmu s tváří mladého Václava Neckáře, je alespoň povědomý většině. Stejně jako lačná tvář Josefa Somra, hrajícího výpravčího Hrdličku, jež otiskuje kulatá razítka na pozadí mladé telegrafistky Zdeničky. I o tom je život a práce na malé železniční stanici Kostomlaty za druhé světové války.
A právě do této stanice jednoho dne zamíří železniční transport, který někteří nechtějí nechat projet a z mnoha důvodů jej ostře sledují obě strany. Vlak tak zamíchá osudy v krátkém příběhu.
I když jsou Ostře sledované vlaky u nás trochu nešťastně „tlačeny“ vzdělávacími institucemi jako povinná četba a otravná povinnost, stejně si je dejte. Je to dobrý příběh, skrývá se v něm mnoho zajímavého a donutí k zamyšlení. Jaká je cena mladého života a co všechno jej dokáže ovlivnit. Bezútěšná atmosféra paradoxního příběhu však vyústí ve velké finále. A k tomu je dobré, už kvůli mladému Hrmovi, dojít.
Romantický thriller Bez milosti autorky Lisy Jackson je další knihou této populární autorky, která dělá čest svému žánru. Příběh dvou sester rozdělených osudem i činy vás zavede do hlubin oregonských lesů, kde se nachází Internátní škola svaté Alžběty. Zde však nečekejte čáry a kouzla (možná jenom ty čáry), ale bandu agresivních mladistvých delikventů. A mezi nimi se rozpoutává hrozba, která může kdykoliv pohltit kohokoliv z nich, učitele nevyjímaje. Je načase začít jednat, než bude navždy pozdě.
Bez milosti je jednodušší čtení a romantiky je tam na thriller více než dost, ale akcí se zde také nešetří. Je však nutné počítat s tím, že vás autorka zavede na omezené území mezi trochu omezené postavy a s tímto materiálem pak dějově pracuje na více než 500 stranách. Něco je přitaženo za vlasy, něco je nepravděpodobné a něco vyloženě na hlavu, ovšem jako odpočinkové čtení je to ideální. Kniha navíc neobsahuje nijak drastické výjevy, romantické duše tedy nebudou raněny. Za mě to bylo příjemné čtení a nemám důvod se k dalšímu počiny autorky nevrátit. Naopak. Jsem zvědavá, do jakého dalšího šíleného prostředí zakomponuje scény dlouhých pohledů do očí.
Babišovo Palermo novináře a spisovatele Jaroslava Kmenty přiblíží čtenáři a zájemci dění na politické scéně zejména v souvislosti s hnutím ANO a osobou jejího předsedy, Andreje Babiše. V knize je možné dočíst se o vzniku strany samotné, její působení, milník zvolení do vlády v roce 2017 a její vliv na naší zemi od velkých úřadů až po každého z nás. Autor uvádí jednotlivé kauzy, jména i osudy spojené s hnutím nespokojených občanů a v této části končí pandemií Covidu.
Jedná se o první díl rozsáhlejší práce, která mapuje právě působení ANO v české politice, rozhodně jej doporučuji každému zájemci o dění v naší zemi. Něco je zjevné více, něco méně a svazek přináší některá zajímavá odhalení a vyprávění. Pro konkrétnější představu o knize však doporučuji její přečtení, protože názor každého je velmi subjektivní a je nejlepší, aby si jej každý udělal nakonec sám.
Na smrt autora Jozefa Kariky je příběhem party šesti přátel a dvou kamarádů, které roztrhly okolnosti a semlela doba. Viktor a Karel byli chlapci a postupem let se stali muži, ale válka z nich udělala někoho jiného. Stali se tím, kým museli, aby přežili a získali moc. Ubíhající léta války jim však nepříjemně dokáží, jak vrtkavý je to pocit a nestálá instituce. Jejich osudy se sice musely vzdálit, válka však rozděluje a spojuje mnohé. A nikdo z bývalé party přátel nemá tušení, co přinese další den a co všechno jim nenávratně odejme.
Kniha se přibližuje jen obtížně, je to skvělé čtení, jedna z nejlepších knih, jakou jsem měla možnost číst, zároveň však není pro každého. Karika opět nešetří popisy, oproti předchozím knihám to však dotáhl na mnohem vyšší úroveň. Druhá světová válka byla jako každá válka doba neuvěřitelných zvěrstev, koncentrační tábory a program konečného řešení to však dotáhl k dokonalosti manufaktury a právě do tohoto světa plánovaného utrpení a hrůzy dávkované dle tabulek vás autor zavleče. Nevynechá nic. V Birkenau, a nejen tam, si projdete vším spatříte vše a vyplivne vás to vyždímané a prázdné. Pokud si tedy troufáte projít si cestu Viktora a Karla a bez zavírání očí si přečíst jedno zbeletrizované svědectví doby, které však vychází ze skutečných událostí poskládaných do příběhu, směle do toho. Stojí to za to.
