Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilObľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Tak tohle byla jízda. Začátek trochu pozvolný, nicméně od chvíle, kdy Feyre zavítala poprvé na Rhysandův dvůr se to rozjelo a úspěšně směrovalo k očekávanému. Celý příběh je ale prodchnutý i spoustou neočekávaného a opravu musím autorce nechat, že umí velmi dobře ucelit příběh, který se rozvinul již v prvním díle. Je to promyšlené a má to říz. Knihu jsem zhltla během velmi krátké doby a bavila jsem se od začátku do konce. Tento díl byl opravdu dechberoucí a zaslouží si ode mě plný počet hvězd.
Po Feyřině návratu na Jarní dvůr se Tamlin stává ještě více majetnickým a svým chováním Feyre dusí, místo, aby se jí věnoval, naslouchal jejím přáním, chová se k ní jako k porcelánové panence a vůbec nevidí nebo nechce vidět, jak Feyre ubližuje. Byla uvězněná Pod Horou a je stále uvězněná v Tamlinově domě a společnosti. Pro něj to bylo snazší, žil volně na Jarním dvoře a Pod Horou mu nikdo „neubližoval“. Nechce chápat, jaké ty tři měsíce pod Horou pro Feyre byly, kolik si vytrpěla a co všechno na ní Amaranthino chování zanechalo. Zatímco Rhysand, který většinu posledních 49 let strávil Pod Horou v područí Amaranthy a musí se vypořádávat se svými nočními můrami a vzpomínkami má pro Feyre a její pocity pochopení. Na rozdíl od Tamlina je jí oporou a nepřehlíží jí. Dává jí volnost, kterou tolik potřebuje a bere ji jako sobě rovnou. A Tamlin si nasadil veš do kožichu. Jsem zvědavá, jak moc ho to bude svrbět.
Miluju Rhyse a zbožnuji Azriela a Chassiana a líbí se mi Mor i Amren. A nejvíc mi na nervy leze Ianthe, kam se na ní hrabě Nesta se svým věčně naštvaným výrazem. A líbí se mi i Tarquin z letního dvora, tak doufám, že jeho krvavé rubíny nebudou myšleny tak vážně, jako v čase jejich doručení. Tenhle díl už nemá s Kráskou a zvířetem nic společného a sakra na mě udělal dojem. A znovu: Miluji Rhyse a dala bych víc než 5 hvězd.
Takové oddechové čtení, vlastně se tu nic moc nedělo. Po dvou předchozích strhujících dílech a velmi dobrém prvním díle trochu zklamání. Nicméně jsem se nenudila, a protože jsem po přečtení recenzí nic moc neočekávala, nemám potřebu knihu ani negativně hodnotit. Vlastně zde bylo i pár dobrých scén, i když Nesta mi neskutečně lezla na nervy. Vím, že pátá kniha bude o Cassianovi a Nestě a i když mi nejspíše bude chybět Rhys, doufám, že i v knize zaměřené na Nestu a Casse budou mít společně s Feyre své pasáže. Líbila se mi změna pohledu vyprávění, klasický Feyřin pohled, nově Rhysandovo vyprávění i klasický výklad.
Každopádně mi tento díl alespoň trochu zkrátil čekání na další „plnohodnotný“ díl a to se také počítá.
Tento príspevok prezrádza dôležité momenty deja, preto je skrytý, aby sme Vám nepokazili pôžitok z čítania.
Na tenhle díl jsem čekala celou věčnost a nemohla se dočkat. Takže jsme ho objednala už v předobjednávce a smiřovala se s posunutým termínem vydání.
I když Nestu jsem v předchozích dílech nemohla vystát, Cassian byl, je a bude mým oblíbencem, stejně jako Azriel, ale o ždibec méně než Rhysand. A to se nezměnilo ani po přečtení tohoto dílu. Zatímco Cassiana jsem milovala od první stránky, Nestu jsem neměla ráda ani v této knize, rozhodně ne do její poloviny, ale už ji chápu. Chápu její chování, díky této knize nás autorka nechala nahlédnout do její duše, jejích pocitů, obav a já pochopila a nakonec ji vzala na milost. Už proto, že ji miluje Cassian a já miluji Cassiana. A nakonec se Nesta zachovala vskutku velkoryse, čímž si to u mě vyžehlila úplně.
Kniha se četla jedním dechem, děj pěkně odsejpal, byl napínavý, i když v některých aspektech předvídatelný. Například, že se Nesta zúčastní Obřadu krve, mě napadlo, už když o něm Cassian vyprávěl, nicméně tahle část mi přišla tak nějak neuvěřitelná vzhledem k tomu, kolik bojovníků, kteří byli cvičeni mnohem déle než Nesta, Gwyn a Emerie (a to po dlouhá léta než se obřadu vůbec mohli zúčastnit) při něm zemřelo. Jako fajn, holky cvičily opravdu tvrdě, ale pořád jen nějakých 6 měsíců. Dobře, byly hodně motivované a to také mohlo úspěchu pomoci, ale i tak, trochu přitažené za vlasy no.
Zápletka s Klenotami, fajn. Valkýry, fajn. Nový padouch Kostěj a Briallyn, fajn.
Chyběla mi Mor, bylo jí tu opravdu málo, nicméně očekávám, že v některé z dalších knih by mohla dostat svoji chvíli slávy, například s Emerii? Vztah/nevztah mezi Lucienem a Elain se zde řešil jen velmi okrajově a já se na jejich příběh hodně těším už proto, že tu máme ještě Azriela, který by mohl hrát v životě Elain také roli. I když poté, co se objevila na scéně Gwyn, je možné předpokládat, že Azriel se bude upírat jiným směrem. No jsem opravdu zvědavá, co autorka ještě z našimi hrdiny zamýšlí.
Jsem ráda, že v tomto díle byla Feyre a Rhysand a jejich vedlejší příběh byl také pozoruhodný, i když byl Rhys většinu knihy neskutečně nabroušeny, dalo se to vzhledem k situaci pochopit. Na něj se ale nemohu zlobit ani v nejmenším, to prostě nejde.
Moc se mi líbil Dům větru, fakt moc.
Tuhle knihu bych nezařadila na stejnou pozici jako Dvůr mlhy a hněvu, autorka změnila i styl psaní. Děj není vyprávěn z pohledu hlavní postavy, jako to bylo u příběhu Feyre, což není na škodu, ale je to méně fantazy a více erotického žánru. Ale kniha se mi líbila a vzhledem k mé oblíbené sérii přimhouřím oko, i když bych jí nepřisoudila 100% jako u Dvora mlhy a hněvu, dám 4,5 hvězdičky, takže zaokrouhluji nahoru. Děj je evidentně úvodem k další knize stejně jako byla druhá kniha v řadě této série pro třetí díl. Je zde vyřešen vztah hlavních postav, ale celková zápletka nikoliv a tak si musíme počkat, až Sarah napíše další příběh a vzhledem k tomu, že se nezdá, že by další díl v angličtině byl již napsán nebo minimálně rozepsán, budeme čekat dlouho. Ach jo.
Druhá kniha v téhle sérii rozhodně drží laťku hodně vysoko, ba za mě tedy výše než díl první. O dost. Tristan se mi líbil už v Jamesonově díle, ale v samostatné knize mě dostal ještě víc. Je úplně jiný než by někdo na první pohled/popis tipoval. Sympaťák, okouzlující a překvapivě „dospělý“, když pominu jeho chvilkové rozkošné chlapecké chování. A Claire? Nejdřív jsem si říkala, matka tří dětí, vdova a mladý, bohatý, úspěšný, nádherný, „bez závazkový“ chlap? EE, to nepůjde. A ono to fungovalo. Nicméně mě Claire v moha chvílích dost prudila, hledala problémy tam, kde nebyly a její reakce mi přišly v mnoha ohledech přemrštěné. Její myšlenkové pochody a zásady chápu, ale její neochota ke kompromisům mi přišla zvláštní. A v jednu chvíli chce, aby byl Tristan nějaký, a když takový je, tak s tím není spokojená. Kniha je psána velmi čtivě a zábavně a přistihla jsem se ve dvou případech, že se nahlas směju. Scéna, kdy se poprvé Tristan objeví u Claire doma mě rozesmála hodně, ale to jak tento zážitek následně Tristan líčí bratrovi, to jsem se už řezala opravdu k slzám.
A fakt fakt se těším na další díl. Je naprosto jasné, kdo bude tajemná žena, která zaujala Elliota.
