Jak Stalinovi velikému a ocelovému postavili v Praze monument žulový a největší, o tom vypráví kniha, která přísně vzato není historickým dokumentem, i když na skutečných událostech, v celku i v detailech, staví. Příběh mnoha postav, z nichž nejtragičtější je ta ústřední, autor vítězného návrhu akademický sochař Otakar Švec, je také příběhem dvojího ponížení umělců a realizátorů: vnucení státní zakázky (diktované ovšem stranickým vedením) a záhy rozboření hotového díla, které spolykalo mnoho cenného materiálu, finančních prostředků a tvůrčí i fyzické energie tisíců lidí. Monstrum nad Vltavou bylo stejně obtížné postavit, jako ho po sedmi letech likvidovat. R. Cainer vychází ze studia dobových materiálů, ať zveřejněných nebo jen archivovaných (teprve nedávno byly odtajněny a badatelsky zpřístupněny protokoly z vyšetřování smrti sochaře Otakara Švece a jsou zcela novým a dosud nezpracovaným pramenem). Měl také možnost vyzpovídat několik sochařů, přímých účastníků stavby. Z toho všeho a autorovy vypravěčské invence vznikl poutavý a zároveň poučný děj, který se čte jedním dechem.