Pátrání je věc ošemetná a nesmírně nejistá, člověk nikdy neví, co ho potká na cestě, po níž se vydal, jaká skrytá zákoutí poodhalí, zda se mu v nich bude líbit, nebo zda nakonec nebude zatrpkle proklínat své rozhodnutí. Zvláště pokud se rozhodne hledat vlastního otce.
Právě na takovou cestu po stopách svého otce, pocházejícího z Konga, nás ve své nové knize Sokrates na rovníku bere Tomáš Zmeškal. Na rozdíl od svých předchozích románů popisuje v tomto příběhu osudy svých rodičů a prozrazuje něco i o sobě. Jako zkušený vypravěč s osobitým stylem se však intuitivně vyhýbá pouhému líčení klasické rodinné historie a vypráví například i o historických přešlapech, jichž se ještě na přelomu 19. a 20. století dopouštěly některé evropské státy vůči Africe a jejím národům.
Teprve z tohoto prolnutí obou příběhů, oné komorní zprávy o otci a rodině s dějinami kulturního střetu, vzniká výsledný tvar Sokrata na rovníku, soubor deníkových zápisků, vzpomínek, úvah a rodinných reportáží. Znovu se zde ukazuje, že hledání je pokaždé činností nanejvýš komplexní, že nestačí pátrat v matrikách a sestavovat rodokmeny. Kdo chce skutečně pochopit, odkud přichází, musí umět dočasně opustit sebe a odvážit se k hlubšímu ponoru, ke společnosti, k zemi a dějinám. Teprve poté vzniká celistvý obraz o nás, o naší minulosti i o těch, kteří nás přivedli na svět.
