Pražští kupci na cestách

Hlavním tématem knihy jsou dějiny obchodu v předbělohorské Praze (1526–1618), zaměřené především na období vlády císaře Rudolfa II. (1576–1611), kdy se Praha přiřadila k největším středoevropským metropolím. Prostřednictvím této publikace se čtenářům po šedesáti letech dostává do rukou nové, moderně pojaté zpracování tématu, které přináší řadu zcela neznámých poznatků o obchodu v předbělohorské Praze.
Svižně napsaná kniha je určena nejširšímu čtenářskému okruhu, zároveň však splňuje kritéria recenzované vědecké publikace. V prvních dvou kapitolách přináší informace o právním prostředí, organizaci obchodu a nejvýznamnějších křesťanských a židovských kupcích v raně novověké Praze (obchodní privilegia pro Pražany, Židy a cizí kupce, cechovní organizace, celnice v Ungeltu). Následující kapitola je zaměřena na dálkový obchod a jeho proměny v 16. století, současně mapuje zahraniční kontakty Prahy s hlavními tržními centry tehdejší Evropy (Lipsko, Norimberk, Frankfurt nad Mohanem, Linec, Kremže, Vídeň, Benátky).
Těžištěm práce jsou tři další kapitoly, věnované zahraničnímu obchodu mezi Prahou, Slezskem (Vratislav) a Polskem (Krakov, Poznaň), které představují v české historiografii dosud nejzevrubnější a v mnohém nový pohled na obchod mezi polsko-litevským státem a českými zeměmi a roli pražských kupců v něm. V závěrečné kapitole přináší práce systematické a jinde u nás dnes stěží dostupné shrnutí široké škály dobových reálií vztahujících se k danému sociálněekonomickému tématu (obchodní praxe, způsob uzavírání obchodů, funkce úvěru, organizace obchodních společností, cestování, přeprava zboží, stejně jako vzdělání a informovanost kupců a otázky vyhodnocování obchodních rizik).