Malíř a grafik Jiří Bouda (* 1934, † 2015) byl výjimečnou osobností českého výtvarného umění druhé poloviny 20. století. Z obecného trendu vývoje moderního českého umění se svým zdánlivě konzervativním vyjadřováním vymykal, přesto si však v něm našel díky charakteru své tvorby významné a nezaměnitelné místo.
Původně krajinář prostřednictvím své lásky k železnici objevil specifický fenomén železničního prostředí – železniční krajinu, kterou dokázal vyjádřit s osobitou poezií. Současně však vědomě navazoval na odkazy malířů – vedutistů 18. a 19. století a snažil se zachytit tvář českých měst a míst. Zobrazoval je svým působivým poetickým pohledem, přesto však s přesností kronikáře či dokumentátora jako jeho malířští předchůdci. Činil tak nejen prostřednictvím volných grafických listů, ale také v drobné grafice, především ve formě ex libris, ve které se zařadil jak počtem, tak i kvalitou k předním mezinárodně uznávaným tvůrcům. Jeho výraznou předností bylo suverénní ovládnutí všech grafických technik, zejména však barevné litografie, ve které se dokázal přiblížit výrazu klasické malby.
Rozsah jeho tvorby, její rozmanitost a samozřejmě i nevšední osobnost umělce se snaží tato kniha zachytit a přiblížit čtenáři.
