Božský tanec

„Boha“ kdysi západní civilizace považovala za jistotu, nyní jde o jednu z našich nejkontroverznějších myšlenek. Vedly se spory a bojovaly války a lámala se srdce, když se lidé snažili přivlastnit si, definovat nebo se dokonce jen vztáhnout k této bytosti – nebo vyložit její (ne)existenci.
Cesta ven z této kulturní slepé uličky snad spočívá v tomto:
Co se děje uvnitř Boha?
Jak se jeho život sám projevuje – sám manifestuje – v tanci stvoření?
Ježíšovi následovníci s touto otázkou dlouho zápasili v kontextu Boha jako jednoty v různosti.
Trojice…
Ale Bůh je jeden!
To je zásadní tvrzení tří velkých monoteistických náboženství – judaismu, křesťanství a islámu. Ale po Ježíšovi většina křesťanů v praxi obvykle uhne a říká: „Ano, Bůh se nejdokonaleji zjevil jako Trojice, ale zároveň je opravdu Jeden!“ Není divu, že naši židovští předchůdci byli zmateni a říkali, že jim to zní jako blábol a jako velká hrozba monoteismu – a přišel s tím někdo z jejich vlastního středu! Že by to byla jen matematická hádanka? Nebo prostě čistá hereze jakési esoterické skupiny?

Změnili jsme víru na právo na jistotu, když nám ve skutečnosti trojiční tajemství našeptává pravý opak: Máme žít v nádherné, hrozné pokoře před realitou. V tomto prostoru nám Bůh dává pátravého ducha, touhu po porozumění; zdá se mi, že je to pouze toto neustálé úsilí o porozumění, co formuje milosrdné lidi – a moudré lidi.

Jestli si myslíte, že máte právo na jistotu, tak mi ukažte, kde vám evangelium něco takového slibuje nebo nabízí. Sám Nový zákon je napsán řečí, kterou Ježíš nikdy nemluvil. Kdyby Bůh chtěl, abychom měli důkazy, racionální zdůvodnění a dokonale jasno, tak by Ježíšovo vtělení pozdržel do vynálezu magnetofonů a videokamer.

Racionální jistota je přesně to, co nám Písmo nenabízí. Nabízí nám něco mnohem lepšího a úplně odlišný způsob poznání: intimní vztah, cestu tmou, stezku, na které si sami pro sebe musíme objevit, že milost, láska, milosrdenství a odpuštění jsou absolutně nezbytné pro přežití – ve světě vždy a navždy nejistém. Potřebujete jenom dostatek moudrosti a zakotvení, abyste věděli, jak žít bez jistoty! Ano, my skutečně jsme spaseni vírou. Lidé žijící tímto způsobem nikdy nepřestanou růst, jen tak snadno se nezlomí a je opravdu radost s nimi žít.