(Z)povídání z cest

Volné pokračování knihy Cestopisy, místopisy a povahopisy (aneb Smrt se rozcvičuje, 2003). Folklorista, etnograf, cyklista - takto v krátkosti lze charakterizovat aktivity autora povídek, který vše, co se odehrává v jeho přítomnosti nejprve pečlivě zaznamenává v podobě krátkých poznámek, doplňuje je později vlastním komentářem s častým odkazem na podobné situace, které se odehrály již kdysi v minulosti, a to vše přetváří do dějově barvitých příběhů. Dostáváme se tak s ním do míst, která bychom asi jinak nenavštívili, seznámíme se s postavami a postavičkami, které bychom jinak nepoznali. To platí především o kolektivu - řečeno s Karlem Poláčkem - "hochů, co spolu jezdí", kde je často až k neuvěření, co všechno ještě může někdo v dnešní době na svých cestách nejen prožít, ale také okolnímu světu nabídnout. Že pak dochází díky velice svéráznému a společensky pravděpodobně ne úplně dokonalému přístupu všech zúčastněných k vypjatým situacím, překvapivým momentům a nečekaným zvratům je logickým vyústěním zdánlivě všedních, obyčejných a nezajímavých momentů. Je to poezie všedního dne v praxi. Autor upřímně v úvodu své knihy ostatně uvádí, že "hrdinové této knihy nemohou odpovídat prototypu moderních mladých mužů"