V tomto průvodci po otázkách a problémech psychiatrické etiky jsme se snažili ukázat, že ani v psychiatrii, ani v etice neexistují spolehlivá a přesná pravidla. Praxi spíše odpovídá kontinuální hodnocení: více či méně etický postoj a nikoli zcela etické nebo zcela neetické jednání. Stejně jako v celém životě.
V humanitních vědách trvá desetiletí, než odborník pozná, naučí se, pochopí souvislosti svého oboru a vypěstuje si schopnost a odvahu etické zásady uplatňovat a vědomě je protežovat. Snad proto je v oblasti, které se věnujeme, vše jasnější a jednodušší na počátku profesionální dráhy psychiatra. Teprve po letech nahlíží na nevyřešené a sporné otázky méně zaujatě, vyrovnaněji, opatrněji, méně radikálně, ale i shovívavěji a možná i moudřeji.
A takový pohled na etiku, na medicínu i na život jsme se pokusili zprostředkovat s plným vědomím, že etika ve zdravotnictví a v psychiatrii je jen odrazem etických postojů celé společnosti.
