Baťové versus Československo

Autor knihu rozdělil mezi hlavní tři protagonisty Tomáš Baťa st. (1876), J. A. Baťu a Tomáše Baťu ml. (1914). Snaží se provést ekonomickou a právní analýzu z pohledu znalostí roku 2021. Celou knihou prostupují sto korunové bankovky různých vzorů, májí symbolizovat cenu bot ve dvacátých letech dvacátého století. Tomáš Baťa st. (1876), jako by ve své závěti zanechal takový rébus, předpokládal, že ten, kdo jej vyřeší, má nárok na pokračování v jeho díle. Musíme předpokládat, že majetek světového koncernu, který zanechal, byl mnohonásobně větší, než který uvedl v kupní smlouvě, mluví se dokonce o minimálně pětinásobku až desetinásobku hodnoty majetku firmy. Kdyby tato částka podléhala našim československým zákonům v té době, tak by byla daň kolem 20 % a částka mezi 50 až 100 milióny korun československých. Další problém byla v nástupnictví, kdy velmi lpěl na potomku, jak ukazuje jeho osobní trauma, před světovou válkou, kdy jeho nastávající nemohla mít děti a Tomáš Baťa ml. (1914), jeho jediný syn byl zatím nezkušený.
U Tomáše Bati st. (1876) vznikla geniální myšlenka, ve formě správcovství, a tak přesně nedefinoval jméno firmy v zahraničí, a to švýcarské společnosti Leader A.G. Další problém je ten, jak bylo uhrazeno 50 mil., z „ústní“ kupní smlouvy, kdy firmu prodával J. A. Baťovi. Úhrada se jenom prováděla z firemních zdrojů, a kdy jenom roční zisk byl větší.
Jak taky historicky vyplynulo ten, kdo proces nástupnictví právně obhájí, tak ten má právo na pokračování v baťových ideách a baťovým duchem. Tomáši Baťovi ml. (1914) se to nakonec v roce 1973 podařilo a byly ukončeny všechny soudní spory a byla rozdělena sféra vlivu ve světě. V neposlední řadě jsou zveřejněny některé úvahy vládních a stranických orgánů, jak věc vyřešit, „aby se vlk nažral a koza zůstala celá.“ Je zde také zveřejněna fotokopie poslední vůle Tomáše Bati st. (1876), která zatím nebyla často publikována.