Za bílými mřížemi

Autorka líčí tři měsíce ze svého dětství, které strávila v nemocnici. Po přechozené angíně dostala zánět srdečního svalu. Ocitla se na třílůžkovém oddělení se stejně postiženými spolupacienty. Jakým pohledem se na sestry, lékaře i učitelku dívají nemocné děti, které o zákeřnosti nemoci nemají potuchy, vylíčila autorka opravdu pozoruhodně. Nezapřela, že se jedná o její vlastní příběh.
Kniha zobrazuje především dramatické a zoufalé okamžiky, ve kterých jsou zahrnuty jak složitě prožívané dny v nemocnici (dívka na lůžku si nesmí číst, nesmí plakat a ani přemýšlet, aby se její stav nezhoršil), ale také odloučení od rodiny.