Předkládáme čtenářům další svazek cenného souboru plánů lidových staveb na Moravě, ten- tokrát z bývalého okresu Třebíč. Ten patří k nejobsažnějším ze souboru zaměření, určených k publikování v zamýšleném Katalogu moravské lidové architektury. Svojí funkční bohatostí, obsahující tkalcovnu, cechovní tkalcovskou chalupu, kovárnu nebo rybníkářství stejně tak jako různé typy rolnických usedlostí od malých až po ty nejrozsáhlejší, se řadí mezi nejzajímavější celky celého Kurialova archivu. Výjimečný je i rovnoměrností zastoupených příkladů z jednotlivých částí třebíčského okresu. Překvapuje také množství archaických forem, které zde dožívaly. Když bylo možno ještě po druhé světové válce najít tolik archaických prvků a konstrukcí, napadá nás, kolik by toho bylo možno objevit např. v době počátků národopisného bádání kolem Národopisné výstavy českoslovanské, před níž se masově vyhledávaly kroje, zapisovaly zvyky, evidovala keramika, sbíraly textilie atp. Stavby byly zkoumány také, ale zdaleka jim nebyla věnována taková pozornost, jakou by si zasloužily, a tak mnohé nebyly vůbec zaznamenány.
V tomto svazku bylo možno využít poznámky, které se z doby zaměřování dochovaly. Dozvídáme se tak to, co by už dnes nebylo možno zjistit, a tím získáváme bohatší obrázek nejen o stavbě samé, ale mnohdy i o obyvatelích, kteří dům stavěli a žili v něm. Pokud byly zachyceny nářeční podoby názvů místností či jiné termíny, uvádíme je v textu. Časové údaje o stáří pocházejí z úst vlastníků nebo tehdy v terénu zkoumajících studentů, a vztahují se tedy k době zaměřovací akce, v našem případě je to období 1946-1948. Katalog, obsahující zaměření v měřítku 1:25 a 1:50 a také některé výsledky z inventarizace stavebního dědictví různých obcí, může svými výsledky sloužit jednak k odborným účelům, ale také k výuce na středních a vysokých školách. Neméně významný je jeho dopad na rozšíření povědomí a znalosti o stavu a vývoji lidového stavitelství na okrese Třebíč.
