Moje válečná kniha byla vydána jako jeden z kamínků do mozaiky studia nacionálního socialismu. Cílem nebyla analýza jejího obsahu s následným vyvozením příčin a důsledků vzestupu a pádu nacionálněsocialistického režimu, ale poskytnutí náhledu na jeden ze způsobů vedení propagandy v době, kdy byla „třetí říše“ na vrcholu moci, kdy dobyla a ovládla celou kontinentální Evropu a připravovala se na podmanění svého, tehdy ještě nejúhlavnějšího nepřítele – Velké Británie.
Moje válečná kniha je vlastně druhým vydáním její předchůdkyně z 1. světové války, ovšem zcela jinak koncipovaným, mnohem více ideologicky a propagandisticky zaměřeným. Původně sloužila vojákovi nejen jako vzpomínka na jeho účast v bojích 1. světové války, ale i jako základní vojenská příručka, poskytující informace o organizaci a způsobu vedení bojové činnosti součástí reichswehru. Po uchopení moci Hitlerem a jeho NSDAP se z reichswehru stal v roce 1935 wehrmacht, který už byl silně pod vlivem nových mocenských struktur a tudíž i, hlavně mladý důstojnický sbor, nacionálněsocialisticky indoktrinován. Proto už je toto vydání silně ideologicky orientované, i když ze svého odborného obsahu neztratilo téměř nic.
Kniha byla určená především jako dárek pracovních kolektivů, organizací i rodin vojákovi, který odcházel na frontu. I ona je důkazem toho, že převážná část německého obyvatelstva nacionálněsocialistický režim, který byl vojensky i hospodářsky na vrcholu, bezmezně podporovala. A podporovala ho i díky tomu, že existovala propagandistická díla jako Moje válečná kniha, prodchnutá ideou výjimečností vůdce a německého národa.
Jakkoli je toto dílo kontroverzní, i ono přispívá k pochopení náhlého vzestupu nacistického režimu v Německu a jeho zákonitého pádu. Je ovšem nezbytné mít přitom na paměti, v jaké době (Německo na vrcholu moci) bylo napsáno, kde (v nacistickém Německu) a kým (nacistickým režimem).
