Štěpán Pácl, jeden z nejpozoruhodnějších českých režisérů mladší generace, se s čtenáři dělí o zkušenosti z vlastní práce. Svým způsobem je tedy tato kniha ojedinělá, neboť nás nechává nahlédnout „do zákulisí“ divadelní praxe. V jednotlivých kapitolách, věnovaných vybraným inscenacím v různých českých divadlech od Ostravy až po pražské Národní divadlo, zkoumá z různých úhlů pohledu „problémy“, před kterými stál společně s dalšími spoluinscenátory – dramaturgy, scénografy a především herci a herečkami. Zajímavě popisuje také vlastní divácké zážitky z inscenací zahraničních divadel, která dlouhou dobu pravidelně sleduje. Tato kniha se věnuje šesti inscenacím, na jejichž vzniku se autor podílel jako režisér. Jde o reflexi čtyř inscenací her českých autorů: Konce masopustu Josefa Topola, Krvavých křtin J. K. Tyla, Periferie Františka Langera, Z prachu hvězd Lenky Lagronové, a dvou her autorů zahraničních: Ivanova od A. P. Čechova a Calderónova Vytrvalého prince.
Na základě scénického řešení – tedy toho, co divák vidí a slyší ze scény – vzniká v divákově mysli obraz, jehož vnímání je vždy spojené s interpretací. Inscenace zajišťuje pro vytvoření takového obrazu závazné podmínky.
V knize jde o zkoumání takových podmínek souvisejících s konkrétním scénickým řešením. Otázku, jak takové scénické řešení vzniká z podnětu inscenovaného dramatu a v souhlasu s ním, zodpovídá autor na základě popisu vlastních zkušeností ze spolupráce na jmenovaných inscenacích s různými hereckými ansámbly v rozdílných divadelních prostorech.
