Zažil jsem toho dost

Profesor PhDr. Petr Sgall, DrSc., je široce uznávanou vědeckou osobností v oboru obecné, teoretické i komputační lingvistiky a bohemistiky, často se u nás i v zahraničí objevuje odkaz na „Sgallovu školu“. Velmi málo se však ví o běhu jeho života. Sám se jeví jako velmi uzavřený a do vědy zahleděný člověk. Proto v tomto svazku předkládáme jiný pohled na jeho osobnost, a to ústy Sgalla samotného. Vzpomínky na téměř idylické dětství těsně spojené s intelektuálním působením jeho vzdělaného otce byly vystřídány traumatizujícími zážitky z druhé světové války. Předkládaný útlý svazek jeho pamětí je výjimečným dokladem, jak sám říká v úvodu, že prožil doby různé i doby hrůzné, i upřímnou výpovědí o tom, jak se s těmito rozmanitými periodami svého života – jako jejich oběť i jako jejich subjekt – vyrovnával a vyrovnává. Tato výpověď jistě najde své čtenáře nejen mezi těmi, kdo Petra Sgalla znají osobně, ale i mezi dalšími zájemci o historii od 30. let minulého století nebo o osobní pozadí lingvistického vývoje jeho předního představitele.
Vedle Rozhovoru, který s Petrem Sgallem vedla Marie Jirásková v letech 2009–13 a který doprovází řada dokumentů a fotografií, jsou do tohoto svazku vloženy ještě dvě již dříve otištěné stati doplňující obraz osobního prožívání o další aspekty sepětí životních osudů a vědeckých názorů, jak je popsal v Ohlédnutí pražského lingvisty za dvacátým stoletím a také v rozhovoru s Evou Lehečkovou a Janem Chromým. Dokladem toho, že Petr Sgall není jen suchým vědcem, ale že umí spojit vědecké bádání s vtipným nadhledem, je další přiložená stať Lingvistika a zákon schválnosti.