Den zesnulých

Začal deštivý podzim a celá Neapol se připravuje na slavnostní návštěvu Benita Mussoliniho. Běžnou rutinu naruší smrt malého Mattea, jednoho ze sirotků, o něž se starala místní farnost. Na první pohled přirozená smrt způsobená vysílením a těžkými pouličními podmínkami ale vzbudí pochybnosti v komisaři Ricciardim. Je však jediný, kdo o příčině smrti pochybuje, a jeho nadřízení mu navíc vyšetřování zakazují, aby neohrozil plánovaný příjezd duceho a zkreslenou idilku o městské dokonalosti. Komisař tedy tentokrát vyšetřuje na vlastní pěst. Nedaří se mu ale nalézt přízrak mrtvého, který vídá na místě činu u osob zemřelých jinou než přirozenou smrtí, a o jeho postupu začíná pochybovat i jeho věrný kolega, praporčník Maione. Ricciardiho vyšetřování navíc ovlivňuje rostoucí láska k Enrice, ale i otevřená snaha krásné a vlivné Lívie získat komisařovo srdce pro sebe.

Tajná schopnost – či prokletí – komisaře Ricciardiho spočívá v tom, že vnímá poslední slova a pocity obětí násilných smrtí. Kvůli tomu žije obklopen vidinami zubožených těl a cítí bolest jejich duší, které se dožadují spravedlnosti. Při vyšetřování pracuje bez přestávky a neřídí se předepsanými postupy. Ricciardiho schopnosti vyřešit i ty nejzapletenější zločiny přikládají jeho spolupracovníci až ďábelskou moc a neradi s ním spolupracují. Až na jediného – bodrého praporčíka Maiona, který ho oddaně všude doprovází.