Životy záletných dam

Životy záletných dam jsou stejně jako ostatní Brantômova "historická" díla spíše kaleidoskopickou mozaikou rozpustilých erotických příhod, anekdotických detailů a nevázaných rozhovorů. Autor je v nich všetečným pozorovatelem, hodnověrným svědkem, ale především barvitým vypravěčem, v jehož pojetí se dějiny stávají kronikou plnou nezbedných a ne vždy smyšlených příběhů. Ty jsou rovněž hojně inspirovány cizími, zejména španělskými prameny a jejich podstatou je tělesná láska ve všech svých rozličných a nepřeberných podobách, s nimiž nás renesanční duchovní seznamuje v několika rozpravách – třeba co dokáže dotyk, pohled či slovo v lásce, nakolik jsou vášnivé starší dámy nebo jak dělají ženy ze svých manželů paroháče. V galantním vypravování se dozvídáme o milostných polohách, starobylých stimulačních nástrojích, o různých druzích a účincích afrodisiak, ale staneme se i svědky homosexuálního či lesbického roztoužení, uslyšíme o nevěře, případech nymfomanie, rétorismu či o známých případech krvesmilstva. Zkrátka nejen dámy s rozpustilými mravy, ale i měšťané, šlechtici či vysoce postavení lidé jsou sesazeni z urozeného piedestalu a zažívají nepřeberně lechtivých příhod, nad nimiž se nejedna tvář začervená.