Vůdcův nejlepší přítel

Neúspěšného adepta vídeňské výtvarné akademie Adolfa Hitlera a severoněmeckého hodinářského tovaryše Emila Maurice přivály na rozbouřenou politickou scénu do Mnichova stejné pohnutky: trauma z výsledků první světové války, nacionalismus a antisemitismus. Útočiště hledali — a to již od roku 1919 — v Německé dělnické straně (DAP), záhy přejmenované na Nacionálněsocialistickou německou dělnickou stranu (NSDAP). V jedné krvavé rvačce v mnichovské hospodě si Maurice počínal natolik brutálně, že mu Hitler nabídl tykání. Byl to zcela výjimečný projev důvěry, neboť o řadu let později netykal vůdci ani Göring, ani Himmler, ani Goebbels… Celoživotní přátelství překlenulo i jednu z velkých absurdit třetí říše: Emil Maurice, člen NSDAP od "první hodiny", zakladatel SA, spoluzakladatel SS s členským číslem 2, "první ínspektor SS", vášnivý antisemita, Hitlerův řidič, tajemník a hlavně opravdový kamarád — měl židovského předka! I když se říšský pán nad lidskými osudy Heinrich Himmler velice snažil, aby své SS této pohany zbavil, na vůdcovu ochrannou ruku byl krátký. Jako ve správné operetní podívané vstupuje mezi oba muže fešná dívka, dcera Hitlerovy nevlastní sestry Angela Raubalová, již strýček zahrne neskutečnou péčí, přivlastní si ji, uzavře do zlaté klece. Až když se Geli a Emil do sebe zamilují a budou se chtít vzít - to jediné Hitler Mauricovi nedovolí —, přátelství z "raných časů bojů" naruší trhlina. Nevyjasněná Gelina sebevražda však zastře romantickou epizodu a Emil Maurice, podle norimberských zákonů osminový Žid, bude dál stoupat k nacistickým prebendám.