Vylíčit historii plavby v určité oblasti, ať je to třeba jen Vltava nebo nějaké moře, je vždy obtížný úkol, protože ji ovlivňovalo množství okolností. Přesto jsem se o to pro labskou plavební oblast pokusil, ovšem pouze se zaměřením na vlečnou paroplavbu, tedy do období, kdy nákladní čluny se zbožím byly přepravovány v závěsu kolesových vlečných parníků. K této nelehké práci mě přimělo vědomí, že toto historicky dlouhé a zajímavé období plavby nebylo českými historiky plavby ještě zpracováno, a také to, že v něm sehrály poměrně významnou roli soukromí loďaři, plavební podniky a loděnice sídlící v Čechách. Zaměřil jsem se především na vylíčení a zdůraznění českého přínosu labské paroplavbě.
Vedle kapitol o organizaci labské paroplavby a technickém vývoji jejích plavidel je do knihy pojato několik kapitol méně technických: o životě a plavbách českých soukromých loďařů, o třech parnících stejného jména a o barvách těles a komínových manžetách (nacionálkách) parníků několika velkých labských společností a rejdařství. Poslední kapitola knihy je věnována nákladní vlečné paroplavbě Československé plavební akciové společnosti Labské (ČPSL) od doby jejího založení v roce 1922 až do vyřazení parníků ze služby v 60. letech 20. století.
