Co potřebuje pes, aby mohl dělat canisterapii?
Páníčka, co o canisterapii hodně ví!
Canisterapie je – stejně jako řada jiných terapeutických profesí – založená na komunikaci, a to jak mezilidské, tak v tomto případě i mezidruhové. Základem funkční canisterapie však je dobrá znalost sebe, svých pocitů a především svých terapeutických psů, jejich limitů a způsobů „vyjadřování“. Jak se v této problematice zorientovat, to se dozvíte v této knize, v níž terapeutka Andrea Tvrdá shrnula své více než dvacetileté praktické zkušenosti s canisterapií, ale i vše, co se o ní za tu dobu dočetla či dozvěděla na školeních a seminářích. Přináší tak celistvý obraz současné canisterapie, s důrazem na welfare canisterapeutických psů, a také spoustu praktických rad pro ty, kdo by se chtěli tomuto oboru věnovat.
O kynologii se Andrea Tvrdá aktivně zajímá od svých deseti let, kdy poprvé získala svého vlastního psa a začala navštěvovat Svazarm (dnes ZKO). To byl začátek všeho. Poté prošla obdobím sportovního výcviku malých plemen, výstav a chovu psů, střihovou úpravou psů, domácí dočasnou péčí o štěňátka z popelnic, agility, pomáháním v útulku pro psy (korekce narušeného chování psů), canisterapií a tréninkem psů asistenčních i vodících, pachovými pracemi i záchranářským výcvikem.
Mnohé z těchto aktivit provozuje dodnes.
První neoficiální návštěvy u dětí s postižením absolvovala se svým psem v roce 1997. Spoustu času věnuje sebevzdělávání, zejména ve směru humanitním a environmentálním, se zaměřením na sociální práci, kynologii a komunikaci s lidmi a zvířaty (speciálně ve formě metod výchovy, tréninku a interakcí).
V současnosti je členkou týmu lektorů MPSV a Asociace vzdělavatelů v oblasti problematiky zvířete v sociální práci. Od roku 2003 pracuje jako sociální pracovník – terapeut a trenér zvířat v sociální práci v organizaci ELVA HELP.
