Koniáš kontra Špork

Hrabě Špork je vesměs vnímán jako lidumil, mecenáš umění a volnomyšlenkář. Tím vším opravdu byl, ale měl i řadu špatných vlastností, o nichž se obvykle nemluví – byl svéhlavý a konfliktní.

Jezuitský páter Koniáš naopak vstoupil do dějin jako zjev veskrze odpudivý, náboženský fanatik, cenzor a palič knih. I to je pravda, jenže rovněž Koniáš měl spoustu dobrých vlastností, jež se naopak zpravidla nepřipomínají.

Historický román, který líčí konflikt mezi církví a Šporkem, je striktně založen na historických skutečnostech včetně soudních protokolů z kacířského procesu z let 1792–1793.