Prado Madrid

Když ráno 17. listopadu 1819 Ferdinand VII. slavnostně otevíral muzeum v Pradu, zahrnující dva salóny přístupné veřejnosti - na východní a na západní straně severního křídla budovy a čtvercový salón, kterým se vstupovalo do ústřední galerie - zahrnoval katalog pouhých tři sta jedenáct obrazů. Dnes jsou v Královském muzeu malířství a sochařství (jak by se mělo správně označovat) uchovávány tisíce děl, která činí z Prada jednu z nejrozsáhlejších a nejreprezentativnějších sbírek evropského malířství 15. až 18. století. Nevyhnutelné mezery, jako je například omezený počet významných děl holandského a anglického malířství, jsou způsobeny velkolepou historií španělských králů, kteří nebyli příliš nakloněni umění těch zemí, jež se tradičně ocitaly v konfliktu se zájmy koruny. Historie sbírek je úzce spjata s historií španělského národa. V Pradu se obráží umělecký vkus celé jedné dynastie vladařů, milovníků umění a sběratelů, kteří si objednávali a nakupovali mistrovská díla největších umělců své doby.