Alois Mrštík (14. říjen 1861 - 24. únor 1925), byl český spisovatel a dramatik.
Vystudoval německou reálku v Brně, po jejím absolvování odešel studovat učitelský ústav. Přinesl nové prvky do zpracování venkovského dramatu. Učitelskou praxi zahájil na Slovensku, brzy se však vrátil na Moravu, kde působil jako podučitel. Od roku 1889 byl správcem jednotřídky v Divácích.
Na začiatku modernej švédskej literatúry stojí August Strindberg (1849 – 1912), najspornejšia, najdiskutovanejšia a najkonfliktnejšia osobnosť, zmietajúca sa medzi genialitou a šialenstvom. Tvoril v duchu najzrnitejšieho naturalizmu, ale experimentoval aj s novými literárnymi prúdmi. Jeho rozsiahle dielo je mimoriadne rôznorodé, od románov, noviel a divadelných hier až k populárno-vedeckým spisom, polemikám a básňam. Nepoznal kompromisy, neustále spory s kritikou a publikom ho prinútili odísť do zahraničia. August Strindberg dodnes nezapadol prachom, je dokonale čitateľný a svieži, lebo sa doslova zadrapil do problémov, ktoré si nevyriešil ani dnešný človek.
Fráňa Šrámek se narodil 19. ledna 1877 v Sobotce jako syn berního úředníka. Brzy na to se Šrámkova rodina odstěhovala do Zbiroha a potom do Písku. Zde studoval gymnázium, po maturitě přešel do Prahy na práva. Ta však nedokončil, protože se věnoval literatuře.
Šrámek patřil k Neumanově anarchistické skupině kolem časopisu Nový kult. Pro účast na demonstracích a pro antimilitaristickou báseň "Píšou mí psaní" byl dvakrát vězněn. Za první světové války byl nasazen na ruskou a italskou frontu, konec války prožil u útvaru vojenského tisku ve Vídni. Po válce se sblížil s literární skupinou kolem Karla Čapka, ale většinou žil samotářsky v Praze. Odtud pravidelně zajížděl do rodné Sobotky. Zemřel 1. července 1952 v Praze.
* 14. prosince 1917 v Hranicích na Moravě
+ 2. června 1982 v Praze
Filmový scénárista a režisér, prozaik, filmový kritik a novinář Pocházel z učitelské rodiny, otec Otakar B. (1881-1930) měl literární sklony (pod pseudonymem Alfa vydal 1922 zbeletrizované zápisky o rodinném životě Doma). Po maturitě na reálném gymnáziu v Hranicích (1936) začal B. studovat v Praze na filoz. fakultě , a to nejdříve češtinu a filozofii, později dějiny umění a estetiku. Po uzavření vysokých škol (1939) byl administrativním úředníkem v Městském muzeu v Praze, od června 1941 do konce 1942 tiskovým referentem Lucerna-filmu, poté pracoval v ateliérech kresleného filmu Pragfilm, od poloviny 1944 Nacional-film. V červnu 1945 se stal redaktorem Lidových novin, kde měl na starosti filmový referát. Od dubna 1949 byl zaměstnán v Čs. státním filmu jako scénárista, dramaturg a režisér. Vlastním polem B. talentu je satira a intelektuální humor, těžiště jeho umělecké činnosti tkví ve filmové tvorbě. Podle vlastních scénářů natočil kreslené filmy Vzducholoď a láska, Špatně namalovaná slepice a Slóvce M, jako scénárista kreslených filmů spolupracoval s J. Trnkou (Dárek, Pérák a SS, Císařův slavík, Árie prérie, Sen noci svatojanské aj.) , M. Makovcem a E. Hoffmanem (Andělský kabát, B. Pojarem (O skleničku víc, M. Makovcem (Ztracená varta), jako scénárista hraných filmů se podílel na filmech Kavárna na hlavní třídě ,. Severní přístav, Byl jednou jeden král, Vlčí jáma, Až přijde kocour, Limonádový Joe, Císařův pekař a Pekařův císař (s J. Werichem, Adéla ještě nevečeřela. Jako prozaika lákalo B především prostředí Divokého západu; toto téma zpracovával jednak formou literární satiry a parodie (Limonádový Joe), jednak kombinací beletrie s literaturou faktu (Kolty bez pozlátka). Ve svazku Faunovo značně pokročilé odpoledne jsou zastoupeny povídky různého zaměření (satira, absurdní humor, lyrická a psychologická próza) a z různých etap autorova vývoje.
Josef Kajetán Tyl ( 4. února 1808 Kutná Hora – 11. červenec 1856 Plzeň), byl český dramatik a spisovatel.
Studoval gymasium v Praze (od r. 1822), roku 1827 odešel studovat do Hradce Králové, kde se seznámil V. K. Klicperou. Po ukončení gymnasia (1828) odešel studovat filosofickou fakultu do Prahy. Studia nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forhajnovou, se kterou se brzy oženil. Po dvou letech u této společnosti se vrátil do Prahy.
V Praze získal místo účetního (fourier) ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od r. 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a Nyní, tento časopis se po roce (1834) změnil na Kwěty. Ty regigoval do r. 1836 a v letech 1840 – 1845. Dále vydával časopis Vlastimil (1840 – 1842, v letech 1846 – 1849 vydával Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro vesnice – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal.
V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle. Roku 1837 založil Kajetánské divadlo a roku 1842 se pokusil založit pouze české divadlo v Růžové ulici (poblíž Hlavního nádraží).
Roku 1846 odchází do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem je pověřen řízením českých představení (do r. 1851). V této době se dostal na vrchol kariéry, vychází všechny jeho spisy, dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa.
V této době působí jako organizátor českého kulturního života (organizoval plesy, atp.). V r. 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské Lípy. Byl zvolen poslancem do říšského sněmu.
V této době si udělal spoustu nepřátel a jakmile se situace změnila byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.
Ladislav Stroupežnický (6. leden 1850 - 11. srpen 1892), byl český dramatik a dramaturg.
Stroupežnický neměl žádné literární vzdělání, absolvoval poze 2 třídy reálky v Písku, poté musel pomáhat na rodinném statku, kde se brzy při práci postřelil, následkem toho měl zohavený obličej.
Brzy po nehodě se přestěhoval do Prahy, kde přispíval do několika časopisů, nejprve se snažil prosadit jako humorista. V tomto období pracoval v pojišťovně.
Od roku 1882 až do smrti působil jako dramaturg Národního divadla.
Vilém Mrštík (14. květen 1863 - 2. březen 1912), byl český spisovatel, dramatik, překladatel a literární kritik.
Vystudoval gymnasium v Brně, neúspěšně pokoušel se vystudovat práva. Od roku 1889 žil se svým bratrem na Moravě. Přispíval do Zory Ruchu, České revui a později i do Lumíru. Od r. 1895 se angažoval v literární skupině Česká moderna, podílel se i na vydání jejího manifestu.
